Anna Karenina

„Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.“ Výmluvný postřeh giganta ruského románu otevírá jednu z nejslavnějších psychologických sond vnímavé ženské duše a jeden z nejpůsobivějších obrazů ženství v dějinách literatury. Tolstoj, inspirován skutečnou událostí – sebevraždou Anny S. Zykové, mladé nevěrné družky jeho souseda, statkáře Bibikova – vytvořil příběh o skandálním poklesku „dobře provdané“ krásky, která je postavena před fatální, a přitom svobodnou volbu mezi dosavadním životem v nelásce konvenčního manželství a přirozeným právem na štěstí. Citové vzplanutí choti vysokého státního úředníka Karenina k důstojníkovi Alexeji Vronskému je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nechce, ba nedovede být neupřímná – nejen k sobě, ale i ke svým blízkým: cizoložným poměrem ani jeho následky se netají, opouští manžela i syna Sergeje a dostává se tak do konfliktu s prostředím, v němž vyrostla a žila. Milostný příběh ženy z aristokratických kruhů se odvíjí na historickém pozadí společenského života s jeho pokryteckou morálkou.

Anna Karenina je vedle Tolstého Vojny a míru navíc ojedinělým pokusem v historii románu postihnout totalitu bytí a vědomí; sama tato tendence se stává nositelem smyslu o věčném naplňování a věčné nenaplněnosti života, jenž nelze spoutat schématy myšlení. Naše dramatizace se stane pokusem o vystižení esence a náboje celého příběhu: nadčasové touhy po velké, absolutní a jediné životní lásce.

Upozornění: V představení se používají tabákové výrobky. Více zde.