Jekyll a Hyde

Jekyll a Hyde

  • Žánr Muzikál
  • Scéna Hudební scéna
  • Premiéra19. listopad 2011
  • Délka představení2:40 hod.
  • Počet repríz59
  • Cena 540 - 580 Kč

romantický muzikál

Není mnoho známějších a více vzrušujících příběhů, než je ten o Jekyllu a panu Hydeovi. Od roku 1886, kdy Robert Louis Stevenson publikoval svou novelu Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea, vzrušuje tento příběh mysl autorů, čtenářů i diváků po celém světě. A není divu. Postihuje totiž v geniální metafoře odvěké tíhnutí lidstva k dobru i zlu a zápas, který mezi těmito dvěma póly v každém z nás probíhá. Dokáží-li však společně existovat, co se stane, jsou-li odděleny od sebe. A má doktor Jekyll šanci zvítězit nad svým druhým já, výlupkem všeho zla Edwardem Hydem, který s ním naneštěstí sdílí totéž tělo? A co teprve když Jekyll pochopí, že sérii tajemných vražd v jeho okolí má na svědomí právě jeho druhé já? Muzikál skladatele Franka Wildhorna a libretisty Leslie Bricusseho na toto téma slavil již velké úspěchy na newyorské Broadwayi i v řadě evropských států. Strhující příběh v ohromující dekoraci, výjimečné herecké a pěvecké příležitosti činí jeho uvedení v našem divadle, které se soustavně věnuje tomu nejkvalitnějšímu ze soudobého světového muzikálu, další mimořádnou příležitost zažít to nejvýznamnější, co světové hudební divadlo současnosti nabízí.

Autor

  • Frank Wildhorn
  • Leslie Bricusse

Režie

Libreto

  • Frank Wildhorn

Dramaturg

Scéna

  • Christoph Weyers

Hudba

  • Leslie Bricusse

Hudební nastudování

Choreografie

  • Lucie Holánková

Asistent choreografie

Technologická asistence scénografie

  • Ing. Lubomír Spáčil

Hlasový poradce

Vokální nastudování

Scénické projekce

Dr.Henry Jekyll / Edward Hyde

John Utterson

Sir Danvers Carew

Biskup z Basingstoke

Generál Lord Glossop

Lady Beaconsfieldová

Nellie, Lucyina kamarádka

Ctihodný sir Archibald Proops

Chlapec, kamelot

Poole, Jekyllův sluha

Company (swing)

Stále strhující boj dobra a zla

Václav Žalud 9. leden 2012 zdroj Haló noviny

V příběhu, odehrávajícím se v Londýně koncem 19. století, ambiciózní lékař Henry Jekyll přichází s myšlenkou oddělit v člověku substance dobra a zla, aby zbavil lidstvo utrpení. Dějová linie obsahuje i substanci filozofickou.

Městské divadlo Brno je jednou z nemnoha evropských scén, jež v krátkém čase nastudovaly na srovnatelné úrovni i s proslavenými světovými muzikálovými centry většinu ze stěžejního repertoáru. Po bok stále vyprodaných titulů se nyní čestně zařazuje také slavný romantický muzikál Jekyll a Hyde.

V kolektivním překladu Petra Gazdíka, Karla Škarky a Jana Šotkovského se nyní jeden z neúspěšnějších světových muzikálů dostal také na brněnskou scénu, kam přijíždějí i světoví hudební prominenti. Tvůrci pro svou inscenaci vybrali německou verzi z roku 2001, jež je podle jejich uvážení hudebně a dramaticky poskládána nejlépe. Podle režiséra, herce a překladatele Petra Gazdíka se jedná o velmi komorní činohru pro tři herce, z níž ovšem vzniká velký muzikál. Německé zpracování je více symfonické, orchestrální, dokonce silněji než filmové.

V duši každého z nás existuje určitá dvojakost. Prokletím lidstva je, že dobro a zlo, ti dva nesmiřitelní sourozenci, v nás musí svádět svůj nikdy nekončící souboj,“ říká v prologu představení muzikálový doktor Jekyll s dodatkem, že: „kdyby se tyto dva elementy podařilo rozdělit na dvě samostatné části, byl by život člověka prost všeho nesnesitelného.“ Jevištní text je i v naší současnosti nejen krutou pravdou, ale i vyjádřením mnohého, každodenních pravd. Na brněnské scéně je však příběh navíc strhující podívanou. Dramatická, současně však i něžně melancholická hudba s poměrně složitými texty tvoří zajímavou mozaiku, v níž působivě dominuje píseň To je ta chvíle, jež zahajovala olympijské hry v Atlantě.

Přítomní v Brně právem obdivují výkon režírujícího Gazdíka v obou hlavních rolích, což přináší podle mínění znalců unikátní ztvárnění dvojakosti dobra (Jekyll) a zla (Hyde). Obě polohy umně „přepíná“ pěvecky i herecky, k čemuž mu stejně intenzivně sekunduje coby nespoutaně svůdná a současně i něžně nešťastná dívka, prostitutka Lucy její představitelka Viktória Matušovová. Pohybují se na scéně měnící se v rychlých proměnách z laboratoře v Jekyllův byt, ale i do podob temné londýnské ulice či nočního baru. Podtrhuje to režijní pochopení i detailní pochopení. Velmi dobré výkony podávají i jejich alternanti a další představitelé. Má však doktor Jekyll vůbec šanci zvítězit nad svým druhým já, výlupkem všeho zla Edwardem Hydem, který s ním naneštěstí sdílí totéž tělo? Otázka stále velice aktuální… – ba stále víc! 

Vraždí Jekyll nebo Hyde?

Lenka Šaldová 1. leden 2011 zdroj Divadelní noviny

Kdo by ten příběh neznal? Vždyť novela Roberta Louise Stevensona, v níž londýnský advokát Gabriel John Utterson vypátrá, že zrůda a vrah Edward Hyde je alter ego jeho přítele Henryho Jekylla, inspirovala k mnoha adaptacím. Jen filmových je více nežli sto dvacet! V muzikálové verzi Franka Wildhorna a Leslie Bricusse z roku 1997 původní detektivní zápletka v podstatě mizí, Utterson se stává epizodní postavou. Sledujeme vědecký pokus Henryho Jekylla, který chce v lidské duši oddělit dobro od zla, aby mohl zlo zničit. Jenže experiment, který provádí sám na sobě, se vymkne kontrole…

Inscenace v Městském divadle Brno je na první pohled možná méně efektní nežli ta v karlínském Hudebním divadle, kde měl americký muzikál před několika lety českou premiéru. Žádná výpravná show, ve které by se protagonista zázračně proměňoval ze slušného mladíka v odporného zlosyna a nazpět. Dušan Vitázek samozřejmě bravurně zahraje jak elegantního, seriózního mladého muže, tak chroptící monstrum. Na jedné straně soustředěný vědec, který si věcně do deníku zapisuje postup svého experimentu, své příznaky i obavy, a zároveň snoubenec, z jehož hlasu zní něha a pokora, když klade své Emmě bezbranně hlavu do klína. Na druhé straně pak děsivé zvíře, jehož hlas zní drsně, chrčivě. Inscenátoři pochopili, že dílo skrývá mnohem více než jen kontrast dvou zcela odlišných bytostí žijících v jednom těle. A tak Dušan Vitázek scénu po scéně vykresluje portrét člověka, který vystrašeně, ale i zvědavě odhaluje své temné stránky. Mravný Jekyll a nemravný Hyde? Kdepak: to Jekyll je na začátku vrahem, to Jekyll se schází s prostitutkou Lucy. Díky droze se zbavil zábran, takže má odvahu vyrovnat se s těmi, kdo ohrnovali nos nad jeho experimenty, kdo se mu vysmívali. Však celou tuhle společnost kázající morálku označil za pokryteckou ještě před tím, nežli s pokusem začal. A při vraždě každému z nich vmete do tváře: jsi pokrytec. Ctnostnému biskupovi, který zneužívá malé chlapce. Nafoukanému generálovi, který se tím baví. Sobecké lady Beaconsfieldové, která se přiopilá potácí z baru. Přičemž ještě učiní dobrý skutek (!), když její šperky hodí slepému žebrákovi. Jekyll vraždí razantně, ale s klidem a rozmyslem, nikoli z neovladatelné potřeby. Vždy jsem toužil žít jako Edward Hyde! přiznává sám sobě. Díky droze má také odvahu dát průchod své touze po Lucy: při prvním setkání ji cudně opustil jako zachránce – gentleman, aby se ale vrátil pod jménem Hyde jako divoký milenec. A Lucy oddaně miluje a ctí Jekylla, opojena Hydem. Inu, svět není černobílý a v každém z nás se skrývá mnoho na první pohled netušených možností… Až ke konci se hlavní hrdina skutečně schizofrenicky rozštěpí na dvě různé, samostatné bytosti: v „konfrontaci“ bojují o to, kdo z nich přežije – strhující scéna, ve které zmizí malované kulisy i základní mobiliář, zůstává jen lidská postava ve světle bílém či rudém, chvíli Jekyll, chvíli Hyde. Vědecký experiment se povedl, dobro a zlo se oddělilo – jenže se ukáže, že zlo má navrch. Lucy brutálně zavraždí Hyde – aby Jekyllovi dokázal svou převahu. A když ohrožuje i Emmu, vítězství zla je dokonáno. Jekyll musí zemřít, aby Hyda zastavil.

Dušan Vitázek je v obdivuhodné kondici fyzické i pěvecké, takže dokáže rozehrát Jekyllovy vnitřní proměny do výrazových nuancí bez sebemenšího technického zaváhání. Tentokráte dosti čněl nad ostatní. Byl to vynikající muzikálový večer, s místy romanticky zasněnými stejně jako dramaticky vyhrocenými. Však dílo nastudovali muzikálový experti Caspar Richter a Petr Gazdík, který zároveň alternuje titulní postavu a je spoluautorem nového překladu – oproti karlínskému Novákovu věcnějšího, přímočařejšího. Patrně proto, aby básničtější obraty neznejasnily myšlenkovou a citovou výpověď, o kterou šlo inscenátorům v Brně především. Aby skutečně vyniklo drama člověka prohrávajícího boj s temnými silami ve své vlastní duši. 

Jekyll a Hyde aneb Co umí moderní pracoviště

Luboš Mareček 9. prosinec 2011 zdroj Literární noviny

Dekádu po vídeňském uvedení muzikálu Jekyll &Hyde nastudovalo titul ve stejné verzi Městské divadlo Brno. A je toho dost, co diváky může na tomto romantickém muzikálu vábit. Těžištěm zůstává nadčasový příběh Roberta Louise Stevensona Podivný případ dr. Jekylla a pana Hydea. Mistrné zpodobnění rozdvojeného člověka od původně laskavého a zodpovědného lékaře k vraždícímu monstru je navíc skutečnou hereckou lahůdkou i velkým oříškem. To aby protagonista nepřeskakoval černobíle z jedné polohy do druhé, aby se tady skutečně odehrála proměna jednoho muže, který v sobě nosí dvě duše a jehož ta horší nakonec zcela pohltí a ovládne.

Dalším cukrletem muzikálu je nasládle symfonická, až filmová hudba, v níž není nouze o sentimentální duety. A tady je potřeba vyseknout poklonu brněnskému hudebnímu nastudování Caspara Richtera, pod jehož taktovkou orchestr modeluje dramatické plochy, dává muzikálu šťávu a říz.

Dušan Vitázek v ústřední roli dává představení drajv a je zajímavé pozorovat jeho proměnu z dobrodince posedlého vědou přes svérázného mstitele mordujícího zkažené boháče až k monstru jménem Edward Hyde. Ostatně je to tak trochu jeho one man show. Vitázek si navenek pomáhá svojí bohatou kšticí. S culíčkem funguje jako lidumil, ale stačí rozpustit a rozcuchat čupřinu, aby se zrodilo zvíře. Režisér Petr Gazdík ovšem nešetří diváka stejně jako protagonista. Brněnský Jekyll & Hyde je svižnou podívanou, v níž se jde od jednoho scénického efektu ke druhému. Inscenaci mimořádně pomáhá scéna Christophera Weyerse, která story rámuje siluetami Londýna. Jindy přijde ke slovu stěna se zrcadlovým efektem nebo průhledné tabule s lidským mozkem. Po dlouhé době brněnská hudební scéna možná až marnotratně ukazuje, co všechno moderní pracoviště umí. V inscenaci Gazdík často využívá pojízdné stoly, jindy scéna vyjede z hlubin jeviště. Zvláštním efektem jsou potom scénické projekce Petra Hlouška. Když se Jekyll zmítaný svým šílenstvím potácí „sám v sobě“, ocitne se Vitázek v efektním tunelu modelovaném přímo do publika zelenými laserovými paprsky a před blouznícím hrdinou ještě rotuje 3D animace velké lidské lebky.

Ale zpět k příběhu. Gazdík jej servíruje s akcentem na romantické rozměry a dává si záležet na rýsování milostných motivů. Díky představiteli hlavní role i výkonům orchestru z představení prýští opojná energie, a to nejen v největším hitu, tedy písni This is The Moment, která zahajovala olympiádu v Atlantě a Bill Clinton ji použil jako ústřední motiv ve své volební kampani. 

VITÁZKŮV STRHUJÍCÍ ZÁPAS MEZI DOBREM A ZLEM

Lenka Suchá 5. prosinec 2011 zdroj Brněnský deník

Americký muzikál Jekyll a Hyde v nastudování Městského divadla Brno staví hlavně na světelném designu a náročné scénografii
 
Další z řady světových muzikálů si po své poslední premiéře může „odškrtnout“ Městské divadlo Brno. Muzikálový horor Jekyll a Hyde od amerických autorů Franka Wildhorna a Leslieho Bricusse uvedl soubor v režii Petra Gazdíka a v hudebním nastudování vídeňského dirigenta Caspara Richtera.
Jednoznačně nejsilnějším
zážitkem představení je výkon Dušana Vitázka v titulní dvojroli svědomitého lékaře a nelítostného vraha. Svým suverénním ztvárněním si tak Vitázek řekl minimálně o nominaci na další hereckou cenu.
Vědec i běsnící zvíře
Po trochu pomalejším začátku se rozjíždí ke strhujícímu a čím dál víc gradujícímu projevu, v němž nemá slabšího místa. Vitázek hraje s obrovským nasazením, bez problémů vyzpívává i náročné pěvecké party a na drobných detailech dokazuje, že má roli zvládnutou po všech stránkách. Hlavně v pasážích hrůzného monstra Hydea jedná skutečně jak smyslů zbavený, naplno využívá svých fyzických předpokladů a s akrobatickou mrštností skáče z jednoho pilíře mostu na druhý, aby dostihl svoji příští oběť. Dokonalý je i ve vteřinových proměnách z Jekylla na Hydea, a to jak hlasově, tak gesticky. Jinak a zcela po svém pojal titulní roli alternující Petr Gazdík. Jekylla i jeho zlé alter ego vystavěl důkladně spíš po herecké stránce a na suverénním pěveckém výkonu.
Výborná, plynulá režie
Jako režisérovi inscenace se Gazdíkovi podařilo sestavit náročný scénosled muzikálu plynule a v tempu. Úkol to byl o to těžší, že mnohokrát se přestavby scény prolínají ještě do předchozích výstupů. Hlavně díky technické vybavenosti Hudební scény ale představení nikdy neztrácí spád. Scénograf Christopher Weyers k tomu využil všech možností moderního jeviště, včetně výměny dekorací ze stran nebo za poloprůsvitnou oponou. Scénografie hodně těží i z projekcí Petra Hlouška (věrné napodobeniny Big Benu a londýnského Parlamentu, siluety nádraží a hřbitova, přijíždějící vlak).
Světelný design se povedl
Právě světelný design (David Kachlíř) povýšil Gazdík na jednu z nejdůležitějších složek inscenace. Stěžejní píseň Confrontation je tak celá založená na kontrastním střídání bílého (Jekyll) a červeného (Hyde) kuželu světla.
Jednou ze slibovaných devíz brněnského nastudování muzikálu měl být nový překlad, na kterém se podílela hned trojice Petr Gazdík, Jan Šotkovský a Karel Škarka. Sluší se uznat, že oproti původnímu překladu, použitému při české premiéře v Hudebním divadle Karlín v roce 2005, je tento svým významem blíž anglickému originálu.
Vaňková jako Lucy dominuje
Oproti původní knižní předloze skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hydea z roku 1886 je v muzikálu více zvýrazněna linka milostných vztahů.
Z představitelek ženských rolí muzikálu jednoznačně dominuje Ivana Vaňková. Postavu prostitutky Lucy obdařila jak smyslností, tak i hluboce procítěným hereckým projevem. Zaujala i pěveckou jistotou podpořenou zajímavou barvou hlasu. K vrcholům jejího výkonu patří píseň Someone Like You (v závěru působivě „rozplynutá“ v londýnské mlze) nebo duet s Petrem Gazdíkem Dangerous Game.
Ze členů company zaujmou i při malých sólových výstupech Aleš Slanina coby bídák Spider nebo šéfka nevěstince Nellie Jany Musilové (jímavě zazpívaná píseň Girls of the Night). Vůbec perfektně secvičené a energicky rozpohybované sborové choreografie (Lucie Holánková) patří k silným momentům inscenace. Dopomáhá k tomu i navození téměř autentické atmosféry ulic starého Londýna pomocí kouře, mlhy, ohňů, vůně tabáku a propracovaných kostýmů (Andrea Kučerová).
Brněnský Jekyll a Hyde je řemeslně dobře odvedeným muzikálem a za vidění stojí už jen pro strhující výkon Dušana Vitázka.
(Psáno z premiéry 19. listopadu a repríz 23. a 28. listopadu 2011.)

Jekyll & Hyde

Naděžda Parmová 1. prosinec 2011 zdroj Blanenské a Boskovické noviny

Nový muzikál na hudební scéně Městského divadla Brno zvedá diváky nadšením ze sedadel, chvílemi zase přibíjí do nich hrůzou.

Sto třicet let starý příběh, vydaný jako nenápadná novela, dostal v roce 1990 muzikálovou podobu.

Traduje se, že skotský spisovatel Robert Stevenson zažil příběh o krutém lékaři ve zlém snu a během šesti dnů napsal Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda. Je to týž Stevenson, z jehož pera pochází Ostrov pokladů, četba mého dětství. V letech 1908 – 1990 byl příběh zfilmován, ale nikdy se neobjevil na divadle. Až v devadesátých letech dozrál jeho čas. Nebo možnosti divadelní techniky spolu s hledáním atraktivních námětů pro muzikály? Nejdříve si troufli v Alley Theatru v Houstonu. Po sedmi letech na Broadway. Autory byli skladatel Frank Wildhorn a textař Steve Cuden. Proti předloze přidali výraznou milostnou zápletku.

Když padla na tiskové konferenci k premiéře otázka, co je to vlastně za žánr, tak Jan Šotkovský (jeden ze tří překladatelů) bez rozmyšlení prohlásil: „Romantický horor.“ Muzikál se hraje po celém světě a má mnoho podob. Brněnští vycházeli z vídeňské inscenace z roku 2001, kde byl v tvůrčím týmu i Caspar Richter, stejně jako v Brně. Když jsme se ho zeptali, jak vidí brněnský soubor, nešetřil chválou. Připomněl také, že nádherná píseň z tohoto muzikálu s názvem To je ta chvíle se stává slavnou i ve společenském životě – zahajovala olympijské hry a Billu Clintonovi zněla na úvod jeho volební kampaně.

Říká se, že každý herec má svou osudovou roli. U Dušana Vitázka je to, myslím, nepochybně právě role Jekylla a pana Hyda. Jako rozpolcená osobnost je naprosto přesvědčivý a divák neví, koho je mu více líto.

Hlavní roli alternuje Petr Gazdík. Jekyllova přítele Milan Němec a Karel Škarka. Prostitutku Lucy alternují Ivana Vaňková a Viktória Matušovová. Postavu Emma Carew  hrají Johana Gazdíková a Hana Holišová. Další obsazení rolí je dlouhé a hvězdné.

U tohoto muzikálu je naprosto úžasná scéna a scénické projekce. Mění se mžikem, někdy ani není možné postřehnout jak. Je to dílo Christophera Weyerse a Petra Hlouška.

Muzikál režíruje Petr Gazdík. Má-li brněnská muzikálová scéna pověst precizních provedení, krásných scén, choreografie i kostýmového vybavení, pak Jekyll & Hyde se k nim úspěšně řadí. 

MUZIKÁL JEKYLL A HYDE V BRNĚ – HORROR S PŘÍDECHEM ROMANTIKY

Peter Stoličný 25. listopad 2011 zdroj www.musical-opereta.cz

Na jevišti se (pokud je autorovi těchto řádků známo) atraktivní příběh nikdy neobjevil, i když bylo dílo autorsky volné po zákonných 70 letech ochrany práv již v roce 1964. Teprve v roce 1995 se po těžkých porodních bolestech (nahrané gramo, ale špatné libreto, výměna libretisty) dostal Stevensonův román, značně přepracován, na jeviště. Obcházel Spojené státy, aby nakonec zakotvil v Atlantě a píseň z muzikálu This Is The Moment se stala písní Olympiády v USA a posléze písní inaugurace Billa Clintona do úřadu prezidenta USA. To už je dostatečně vlivná legitimace na vstup do muzikálového ráje. Oficiální broadwayská premiéra byla v Plymouth Theatre v roce 1997 a inscenace se dočkala 1548 repríz. Je zřejmé, že co se objeví na Broadwayi, to povětšinou dobude celý divadelní svět. I Jekylla a Hydea čekal takový osud… V roce 2005 se dočkala i Praha. Karlínské divadlo bylo načas přestěhováno do Paláce kultury nad Nuselským mostem, aby se mohlo po ničivé povodni od základu opravit. A právě tam, kde kdysi znělo skandování z komunistických sjezdů, rozezněla se hudba Franka Wildhorna. Ústřední postavu zpíval Dan Hůlka, v té době již slavný a proslavený zpěvák z českého muzikálu (a také horroru) Draculy, a to byl dostatečně silný „tahák“, aby i sjezdový palác zaplnili milovníci tohoto žánru. Po opravě karlínského divadla se alespoň na chvilku přestěhoval Jekyll na domovskou scénu HdK, kde dospěl v prosinci roku 2007 přes protesty mnoha fanoušků k derniéře.
V Evropě se hraje několik mírně odlišných verzí díla. Na rozdíl od producentského domu Cameron Mackintosh z Londýna, který často přesně diktuje inscenátorům obsah i vnější design svěřených muzikálů, se mohou chovat inscenátoři v případě Jekylla a Hydea volněji. Brněnská inscenace je údajně nejblíže vídeňskému provedení, které inscenačně spoluvytvářel dirigent Caspar Richter, stálý spolupracovník Městského divadla v Brně. Ten také premiéru v Brně dirigoval.

Brněnskou inscenaci režíroval umělecký šéf muzikálu, zkušený herec a režisér Petr Gazdík. Hrál samozřejmě onu rozporuplnou postavu Jekylla a Hydea, pro niž je jako stvořený (alternuje Dušan Vitázek). Hudební scéna MdB je moderní, technicky vyspělá a toho využil scénograf Christopher Weyers (jistě za vydatné pomoci brněnského asistenta Lubomíra Spáčila a realizátora projekcí Petra Hlouška). Světelný design měl na starosti David Kachlíř. Do jevištních realizací se stále častěji dostává digitální osvětlovací technika, aby spoluvytvářela celkový dojem z představení. Jekyll a Hyde v Brně je toho důkazem – jedná se o výtvarně jedno z nejpůsobivějších a nejopulentnějších představení, jaké se tu kdy hrálo.
Orchestr pracoval příkladně a krásná hudba Franka Wildhorna se nesla hledištěm a byla, napíši to poněkud amatérsky, uchu velmi příjemná. Zásadní změnou oproti karlínské verzi je pořízení nového překladu (Petr Gazdík, Jan Šotkovský, Karel Škarka), který je zpěvnější a ve frázování přesnější. Na rozdíl od původní literární předlohy, kde neměly ženy žádnou podstatnou roli, v libretu muzikálu je to Emma, snoubenka doktora Jekylla a Lucy, dívka lehkých mravů, o kterou má zájem alter ego Henryho Jekylla, násilník a vrah pan Hyde.
 
Hana Holišová jako mladičká Emma hrála a zpívala tak, jak se od ní očekává. Zkušená umělkyně, kovaná Karlínem, Státní operou i Novou scénou v Bratislavě, je od roku 2005 kmenovou členkou MdB. Roli čisté, láskou naplněné, ale i rázné Emmy zahrála výborně. Ale umím si v ní představit i alternující Johanu Gazdíkovou, kterou si pamatuji jako Jane z Čarodějek z Eastwicku nebo jako jednu z Mary Poppins.
Druhou ženskou rolí je Lucy, dívka z ulice, prostitutka, do které se bohužel zakouká Hyde. Vedle zkušené Ivany Vaňkové (například Anita z West Side Story) jsem v alternaci viděl Viktóriu Matušovovou, která hostovala ze Slovenska. Nevím o ní téměř nic, ale jde opravdu o objev. Hrála a zpívala zcela bravurně a jistě se s ní na Hudební scéně MdB ještě setkáme.
Přítele doktora Jekylla, Johna Uttersona, hraje Milan Němec, kterého sice mám v představách zejména jako komického ženáče v Dokonalé svatbě, ale věřím, že i přítele doktora hrál naprosto profesionálně. Viděl jsem však v alternaci Karla Škarku, univerzálního umělce, překladatele, libretistu, sbormistra a samozřejmě herce. Jeho Utterson byl věrohodný, opravdový přítel. Tady je nutné připomenout, že na rozdíl od původního příběhu, kde se Jekyll zabije sám, aby v sobě zase neoživil vraha Hydea, v muzikálové verzi je to právě přítel Utterson, který člověka postiženého dvojí tváří zastřelí. Je do divadelnější, dramatičtější, myslím si, že se libretista rozhodl správně.
Dušan Vitázek je určitě dobrý typ na Jekylla a Hydea. Jeho Ježíš ve světoznámém muzikálu mu určitě dával vstupenku do náročné role. Známe ho také jako Berta z Mary Poppins nebo Che z muzikálu Evita. Na druhém premiérovém večeru jsem viděl v této roli režiséra představení Petra Gazdíka. V Městském divadle v Brně působí již 18 let. Stále mladě energický, vždy silná osobnost na scéně. Plný hlas, pravdivé herectví, skvělá pěvecká technika. Zdá se, že od romantického Tonyho ve West Side Story přece jenom za ta léta vyzrál. Jeho David v Mošově Pekle, nebo Jean Valjean v Bídnících, to byly bohaté a náročné role. Ale snad tu nejnáročnější si přidělil právě v muzikálu, kde hraje dvojí postavu. Mírného, ale umíněného vědce, ve kterém je druhé já – hrozný vrah. Rád věřím, že si tu roli užil. Jeho charizma přeskočilo z jeviště do hlediště, zejména závěrečná Konfrontace byla strhující. Mohli bychom postupně jmenovat všechny role. K tomu účelnou choreografii Lucie Holánkové, práce na textu či dobře do inscenace zapadající kostýmy, které navrhla Andrea Kučerová.
Na druhé premiéře, kde jsem byl přítomen, se na konci roztleskalo hlediště ve stoje, potlesk byl dlouhý, bouřlivý a upřímný. Městské divadlo v Brně má na kontě další světový supermuzikál, na který bude určitě dlouho a po zásluze vyprodáno.

DUŠAN VITÁZEK – NEŠŤASTNÝ JEKYLL, BĚSNÍCÍ HYDE

Jiří P. Kříž 22. listopad 2011 zdroj Právo

Do Brna jako uragán vtrhl Jekyll a Hyde Franka Wildhorna a Leslie Bricusse. Dvojí setkání Stanislava Moši na představeních „gotického muzikálového hororu“ –v New Yorku a na premiéře ve Vídni – přivedlo do týmu režiséra Petra Gazdíka v brněnském Městském divadle především věhlasného dirigenta, Vídeňáka Caspara Richtera.
Richter všechny rozbouřil k velkému výkonu. V případě premiérového představitele titulní role Dušana Vitázka označím herecký výkon rovnou za suverénní, běsnivý, intonačně naprosto čistý.
Česká rehabilitace
I když si Wildhorn zejména kolem Broadwaye nese stigma autora hitů, který na divadelní show nestačí – možná závist, že skládal mj. i pro Whitney Houstonovou – je part jeho Dr. Jekylla a Mr. Hydea mimořádně náročný. A světově úspěšný. Zejména herecky nezvládl protiklady obou poloh ani Daniel Hůlka v nevydařené, krátkodeché karlínské inscenaci.
Přesně podle Wildhornovy zásady inscenace neklonovat, nýbrž tvořit jejich nové a další originály, stává se brněnská perfekcionalistická verze v novém překladu českou rehabilitací tématu.
Vitázek je dokonalým představitelem lva salonů a umíněného vědeckého experimentátora Jekylla i jeho zlým alter ego, monstrem Hydem. V zápase o tragicky rozdvojenou identitu se umí proměnit v jediném taktu hlasově i gesty. Muzikálový výkon, jaký jsme letos ještě neviděli. Suverenita, dokonalost! K mimořádnému výsledku přispěla také Ivana Vaňková v roli tajemně nešťastné prostitutky Lucy.
Diváci křičeli Bravo!
Chvályhodnými jsou také muzikálové výkony Aleše Slaniny (bídák Spider) a Jany Musilové (Nellie). Jenom první česká scéna hudebního divadla může složit Company z hvězd, jakými jsou Lalková, Slováková, Jedličková a sedm dalších příštích.
Všechno v Česku předbíhá prostorová a videoartová scéna Christophera Weyerse s projekcemi Petra Hlouška a se světelnými efekty Davida Kachlíře. S duchem inscenace korespondují kostýmy Andrey Kučerové a vynalézavá choreografie Lucie Holánkové... Kdyby se to mohlo, volal by kritik s publikem bravo. Ale nesmí.

Skvělému muzikálu Jekyll a Hyde kraluje Dušan Vitázek

Jana Soukupová 21. listopad 2011 zdroj MF Dnes

Městskému divadlu Brno se nový muzikál Jekyll a Hyde povedl. Od velké scénické výpravy Christophera Weyerse, která evokuje šedý Londýn konce 19. století, až po výkon orchestru, jenž šlape jako o život pod taktovkou „ďábelského“dirigenta Caspara Richtera. Ten si stejnou podobu nastudování muzikálu Jekyll a Hyde od Franka Wildhorna vyzkoušel už ve Vídni.

I dialogy na sebe navazují v tempu až vražedném, takže je dokáže zvládnout jenom tak „vyhraný“ soubor, jakým v Brně disponuje toliko Městské divadlo.

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea od Roberta Louise Stevensona měl v muzikálové podobě svou premiéru v roce 1990, do pražského Karlína dorazil v roce 2005 a do Brna premiérově v sobotu.

Režíroval ho zdejší herec i muzikálový zpěvák Petr Gazdík, který se obsadil do hlavní role. Premiéru však moudře přepustil alternujícímu Dušanu Vitázkovi, momentálně největší muzikálové hvězdě brněnského souboru.

Slušňák i zrůda

Na této postavě stojí totiž hlavní díl zážitku z příběhu původně slušného lékaře-badatele, který objeví substanci oddělující dobro a zlo v člověku, aplikuje ji sám na sebe a pak už jen bezmocně sleduje, jak živočišné zlo (Edward Hyde) ovládne i jeho (Jekyllovu) dobrou stránku.

Dušan Vitázek je skvělý herecky i pěvecky, navíc se na něho dobře dívá, zvlášť v tak výjimečné dvojroli, jakou skýtá muzikál o člověku, který se ze vteřiny na vteřinu mění z vyděšeného zodpovědného člověka ve zrůdu a naopak.

Hlavně je třeba ocenit pokoru hlavního představitele. Vitázek neexhibuje, soustředěně se odevzdává své roli i celému kusu. Spojením talentu s hereckou inteligencí se z jeho výkonu stává opravdový zážitek. Díky dramatické hudbě a scénáři však brněnský Jekyll a Hyde několikanásobně překračuje muzikálové hranice. 

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací