Kdyby tisíc klarinetů

Pozoruhodná divadelní hra Kdyby tisíc klarinetů v roce 1958 otevřela pražské Divadlo Na zábradlí. Původní text, nazývaný pro volnou posloupnost scének a písní připomínající dětskou obrázkovou knížku „leporelo“, byl později přepracován na filmové libreto, doplněn o nové písně a natočen ve spolupráci s tehdejšími předními umělci. Do Městského divadla Brno „živě“ přichází kouzelná poezie Jiřího Suchého a zlidovělé melodie Jiřího Šlitra: Tereza, Babeta co šla do světa, Kapitán vlekoucí svou loď do poschodí, zatoulaný míč, konkurz v opeře a další známé písničky, z nichž některé jsou již tak populární, že se zpívají na gala plesech stejně jako u táboráků.

Stalo se jednoho rána v jakési vojenské posádce, že plachému vojínovi hrozil soud za nedovolené opuštění posádky. Tehdy se stal zázrak: všechny zbraně v okolí se změnily v hudební nástroje. Vojenská posádka se proměnila v ohromný orchestr a namísto kanonády a palby z kulometů spustila písničku. Komické situace využije televize a rychle připraví přímý přenos velké hudební a taneční show. Koncert radostných písniček, i těch dojemně melancholických, pokračuje až dlouho do noci. Ráno je ale po zázraku: nástroje se mění zase ve zbraně a vše se vrací do normálu. Vše až na vojáky, kteří mohli být skutečně prospěšní i ve svých vlastních očích...

Je nebezpečné dotýkat se hvězd, jak se praví v jedné ze známých písní pocházejících z filmové verze Kdyby tisíc klarinetů, ale takovéto doteky za to určitě stojí.