Špina

Představení je bez přestávky.

Silný intimní příběh s prvky balady a folklóru, ovšem s pořádnou dávkou ironie, sarkasmu a zručné společenské kritiky. Příběh Špiny se odehrává v maďarské vesnici po dobu čtyř ročních období. Irena a Attila se dlouho pokoušejí založit rodinu. Dozvídají se však, že kvůli komplikacím při běžné operaci ztratili jakoukoli možnost počít vlastní děti. Situaci se rozhodnou vyřešit adopcí, ale vinou dvouleté čekací lhůty si nakonec osvojí dvě dospívající děvčata. Ružu, kterou všichni přezdívají Špina, a její kamarádku Anitu, které spolu uzavřely pokrevní dohodu. Vesnické prostředí se ke dvěma dívkám zezačátku staví nevraživě. U nových rodičů se láska mezi ně také nedělí rovným dílem. K čemu všemu může vést její nedostatek? Inklinace k extrémismu, nacionalismu a intoleranci? Nebo postupně vznikají další lidské tragédie?

Béla Pintér (*1970) je maďarský dramatik, režisér a herec a zastává pozici klíčového hráče na maďarské alternativní divadelní scéně. Vyrůstal v katolické rodině. V dětství strávil hodně času u prarodičů na vesnici. S otcem, který byl hasič v Budapešti, nevycházel dobře a po hádce v šestnácti letech odešel z domu. V roce 1998 kolem sebe shromáždil skupinu profesionálních i neškolených herců a vytvořil první divadelní produkci – Common Bondage. Od té doby každý rok v nezávislém repertoárovém souboru experimentálního divadla a tance Szkené nastudoval novou inscenaci, přičemž každá přinesla úspěch v podobě různých ocenění. Hra Špina, kterou nastudoval se svým divadlem v roce 2010, prošla během samotného zkoušení mnoha opravami, korekcemi a připomínkami od členů souboru.

Ján Luterán (*1984) patří k nejmladším představitelům slovenské režie. Inklinuje k současnému divadlu a povětšinou inscenuje jen současnou dramatiku a autorské texty. Obor divadelní režie absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě roku 2010 v ročníku profesora Ľubomíra Vajdičky. Absolventskou autorskou inscenací Bola raz jedna trieda (2010; nejprve VŠMU, později Divadlo Andreja Bagara v Nitre) se zřetelně zapsal do povědomí diváků i současné teatrologie. Jeho režijní rukopis je charakteristický především autorským nadhledem, smyslem pro originální divadelní zkratku, využívaním prvků kabaretu a osobitým humorem pramenícím z ironie a sarkasmu. Po skončení studia spolupracoval s mnoha slovenskými divadly (Divadlo Andreja Bagara v Nitre, Slovenské komorné divadlo v Martine, Mestské divadlo Žilina, Divadlo Jonáša Záborského v Prešove). Jeho inscenace pravidelně hostují na českých a slovenských divadelních festivalech. Je nositelem dvou ocenění ze slovenského festivalu současného dramatu a divadla Nová dráma/New Drama a nominantem na cenu Objav roka festivalu Kremnické gagy.