V úterý 3. listopadu 2020 se dožívá významného jubilea dlouholetá herečka Městského divadla Brno Eva Jelínková.
Její cesta k herectví byla přímá. Už od dětství vystupovala v dětském rozhlasovém souboru a hrála dětské role v televizi, a tak bylo jasné, že dalším stupněm bude studium herectví na JAMU. Pedagogicky ji vedl Evžen Sokolovský a Lola Skrbková, absolvovala v Sofoklově Antigoně, a ještě jako posluchačka byla obsazena do dramatizace Kunderovy povídky Já, truchlivý bůh v brněnském studiu České televize, kde hrála po boku Miloše Kopeckého a svého hereckého kolegy Jiřího Tomka. První angažmá získala ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde představovala role převážně mladých lyrických dívek. Nešlo však o žádné naivky, hrála role jako Růženka v Klicperově Zlém jelenu, Desdemonu v Shakespearově Othellovi, Julii v Romeovi a Julii či Janu ve hře Jeana Anouilhe Skřivánek a další. Jestliže tehdejší kritiky hodnotily její výkon jako pravdivý a přesvědčivý, pozdější recenze již pak její účast pokládají za určující. Právě role Jany ve Skřivánkovi přispěla k nabídce ostravského angažmá ve Státním divadle, kde působila šestnáct let. Tato doba by se dala označit za období jejího hereckého zrání. Zde směřovala Eva Jelínková k postavám hluboce citovým a introvertním. Ztvárnila např. Květinářku v Giraudouxově Bláznivé ze Chaillot, Katrin v Brechtově Matce Kuráži a jejích dětech, Slávku Hlubinovou v Šrámkově Měsíci nad řekou či Irinu v Čechovových Třech sestrách.
V roce 1986 přechází zpět do rodného Brna a vstupuje do souboru Divadla bratří Mrštíků, kde hraje například ve hře Noční soud, Jiráskově Lucerně, Jitřní paní Alejandra Casony, později vytváří symbolickou postavu Revoluce v Mošově a Štědroňově zpracování Rollandovy Hry o lásce, smrti a věčnosti, Antiopé ve Snech svatojánských nocí, Terezku Fialovou v Našich furiantech či Paní Müllerovou v Osudech dobrého vojáka Švejka. Diváky bavila jako Paní Frenchamová v komedii Vydrž, miláčku! nebo Slečna Prismová v komedii Jak je důležité míti Filipa. Přívětivá k ní byla i ruská klasika, kdy v Čechovových Třech sestrách a Strýčku Váňovi vystupovala v roli Chůvy. Objevovala se také v muzikálech – hned několik rolí ztvárnila v muzikálu Bastard, v muzikálové baladě Koločava si zahrála Babu a nechyběla ani na prknech Hudební scény ve slavném muzikálu Hair jako Bergerova matka či jako cikánka Izergyl v muzikálu Cikáni jdou do nebe. V současné době s MdB spolupracuje již jen externě, stále však má na svém repertoáru hned dvě krásné role – Josifčenu v inscenaci Žítkovské bohyně (krev je krev) či dnes již téměř legendární Paní Hruškovou v muzikálu My Fair Lady (ze Zelňáku), se kterou na jevišti prožila více než tři sta repríz.
Její příchod do Brna znamenal také návrat na JAMU, kde působila jako pedagožka herectví. Významná je také její práce v rozhlase, kterou má velmi ráda. Pro mnoho posluchačů je nezapomenutelná její četba románu Jiřího Kratochvila Nesmrtelný příběh, v němž měla hlavní herecký part.
V roce 2020 právě při příležitosti svého jubilea obdržela od nadace Herecké asociace cenu Senior Prix 2020 za dlouhodobé herecké mistrovství.
