Smutek sluší Elektře

Smutek sluší Elektře

  • Žánr
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra6. duben 2002
  • Délka představení2:50 hod.
  • Počet repríz34
  • Derniéra20. listopad 2004

drama

Tragédie Smutek sluší Elektře, drama lidí, kteří se ocitli mimo harmonii, zaujímá centrální místo v díle amerického dramatika Eugena O´Neilla i ve světové dramatice 20. století. Říká se, že O´Neill, jeden z největších modernistických spisovatelů, nevykonal v americkém dramatu nic menšího, než že jej za nějakých deset let proměnil z falešného světa šikovných profesionálních triků ve svět nádhery, strachu a velikosti. Nobelova cena za literaturu, kterou O´Neill teprve jako druhý Američan obdržel, se vztahovala právě ke grandiózní trilogii Smutek sluší Elektře, k dramatu úchvatného tragického tahu o pádu dynastie Mannonových na pozadí právě skončené války amerického Severu proti Jihu, dramatu o rodičích a dětech, lásce a nenávisti, zločinu a trestu, touze a svědomí…. Dramatu velkých hereckých příležitostí.

 

Autor

  • Eugene O´Neill

Režie

  • Jana Kališová j.h.

Asistent režie

  • Monika Bártová

Překlad

  • Jan Grossman

Kostýmy

  • Jan Růžička j.h.

Dramaturg

Scéna

  • Miloň Kališ j.h.

Ezra Mannon

Kristina Mannonová

Lavínie

Adam Brant

Petr Niles

Seth Beckwith

Když děti trestají rodiče i sebe

Luboš Mareček 28. květen 2002 zdroj Divadelní noviny

…Celek se ovšem poskládá do divácky přehledného (originální verze se hrála sedm hodin!) a vzdušného stoosmdesátiminutového kusu. Šustí v něm vzduté dobové sukně, sniž by tento šum přehlušil podstatné ostny dramatu. Zní tady zašlý sentimentální šlágr i nervózní sólové party mnoha nástrojů. Hudba Daniela Fikejze povyšuje dobový kolorit podobně jako vcelku prostá scéna Miloně Kališe. Několik schodů napříč jevištěm nese systém tří zasouvacích vrat a dveří. Za nimi lze spatřit luxusní interiér a ještě na horizontu manželské lužko – freudovský symbol všech prapříčin násilí, incestů a fatálních vin…

O´Neillova Elektra dala vděčnou příležitost Heleně Dvořákové

Kateřina Bartošová 10. květen 2002 zdroj Lidové noviny

…Obsazení hlavní ženské postavy – Lavínie Helenou Dvořákovou byla uvážená volba. Mladá herečka, nedávná absolventka JAMU už během studia vytvořila minimálně jednu nepřehlédnutelnou, typem odpovídající postavu silné tragické hrdinky (Lorkova Yerma). I zde se osvědčila…

Za zavřenými okenicemi a bez květin

Jiří P. Kříž 16. duben 2002 zdroj Právo

V brněnském Městském divadle sáhli po jednom z nejtragičtějších témat světové divadelní literatury. Režisérka Jana Kališová nastudovala v MdB Smutek sluší Elektře Eugena O´Neilla. A předznamenávám, že vytvořila nejvyzrálejší inscenaci své dosavadní tvůrčí kariéry. „Muzikálové“ MD Brno pak definitivně potvrdilo vážně míněný návrat do české činoherní špičky…

…V kontextu scénické tvorby míří Smutek sluší Elektře v MD od premiér 6. a 7. dubna velice vysoko. Řekněme skromně – další reprezentativní příspěvek dokreslující tvář současného českého divadla.

Drama Mannonů je přitažlivé

Libuše Zbořilová 10. leden 2002 zdroj Rovnost

…Do detailů promyšlená režijní koncepce dává příležitost hercům k nevšedním výkonům. Nikoliv náhodně svěřila stěžejní roli Lavínie (novodobé Elektry) režisérka Heleně Dvořákové, pro niž je to první velký úkol na scéně Městského divadla. Naplňuje jej pozvolna, ne vnější, nýbrž vnitřní silou přesvědčení o své pravdě, s neokázalou mírou zloby, lásky i účasti… Protiváhou Lavínie je její příznivec a člověk pro všechno Seth Beckwith (původně antický chór). V podání Jiřího Tomka působí nesmírně pravdivě jako svědomí rodu Mannonů, dobrý duch jejich domu… Na každý jeho vstup, ohlašovaný zpěvem v portálu, se už těšíte…

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací