Jakub a jeho pán

Jakub a jeho pán

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra27. říjen 2012
  • Délka představení2:00 hod.
  • Počet repríz40
  • Cena 290 - 320 Kč

moudrá komedie

Světoznámý český prozaik napsal v roce 1971 brilantní melancholickou komedii, popisující roztodivné příhody šlechtického Pána a jeho plebejsky moudrého sluhy Jakuba. Text s podtitulem „pocta Denisi Diderotovi“ však není pouhou dramatizací Diderotova románu Jakub Fatalista – je labužnicky rozkošnickou variací jeho hlavních témat, hravým domýšlením Diderotových paradoxů očima ironického skeptika 20. století. Milan Kundera touto hrou vzdává hold jedné z největších rozkoší, jakou zná – rozkoši z vyprávění: radostně se kochá věčně se opakující lidskou pošetilostí i skepticky přemítá nad tím, „co je psáno tam nahoře“ a zdali jsme jako divadelní postavy napsáni dobře či nikoli. Zároveň však Kundera svou vytříbenou komedií skládá – v nejistém světě, kde víme jen to, že jdeme vpřed, protože „vpřed – to je všude“ – v postavách Jakuba a Pána neokázalou poctu mužskému přátelství.

Autor

  • Milan Kundera

Asistent režie

Dramaturg

Agáta a Dcera

Rytíř SaintOuen

St. Otrapa a Otec Agáty

Mladý Otrapa

Matka a Matka Agáty

Komisař a Rychtář

Janek a Vesničan

ODVĚKÝ TRIK LIDSTVA: VPŘED – TO JE KAMKOLI

J. P. Kříž 30. říjen 2012 zdroj Právo

S velkým očekáváním uvedli v Městském divadle Brno jako poctu Milanu Kunderovi v jeho rodném městě jeho nejhranější drama – Jakuba a jeho pána.

Režie znamenitého autorova textu se chopil Stanislav Moša, který titulní role svěřil Janu Mazákovi a Viktoru Skálovi. Po premiérách 27. a 28. října se dá tvrdit, že Mošova inscenace patří k těm nejlepším.

Stanislav Moša pojal Jakuba a jeho pána jako velkou poctu brněnskému rodákovi

Více než stoliční kritici sjely se do Brna spisovatelské celebrity. Od Říma – Sylvie Richterová po Brno – Milan Uhde… Všichni se stali svědky plnokrevného nastudování hry konfrontující vždy poněkud skeptickou osudovou předurčenost s věčným a nezdolným hledáním svobody na pouti životem, na cestě, na které je člověk napravitelný jen nikdy nekončícím chybováním.

Kupodivu věčným snílkem o dobru a nezkaženosti člověka je spíše Pán. Jeho sluhu Jakuba vybavila zkušenost plebejskou moudrostí, živenou ovšem novými karamboly danými shůry, jak to autor – a tedy již Diderot určil. Kunderův vklad je zásadní a spočívá v optimistické skepsi při nových vykročeních.

K přesným charakteristikám ústřední dvojice Mazák – Skála patří na straně vládců potměšilý a podlý Rytíř Saint-Ouen Martina Havelky a na vlastní nadutost doplácející Markýz Jaroslava Matějky ve vypravování plnokrevné filozofky Hostinské Lucie Zedníčkové, zastupující klopotnou cestu k spravedlnosti.

Figurami k doložení relativnosti odvěkých pravd jsou živé ilustrace historek: Agáta a její matka (Andrea Březinová, Jana Musilová), mladý a starý Otrapa (Jakub Zedníček, Patrik Bořecký)…

Cesta vede až k závěrečnému poslání vydat se na cestu VPŘED. Nevíme, jak ve Francii, v Čechách to ale odjakživa znamená KAMKOLI.

Sledujte nás na

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací