Noc na Karlštejně

Noc na Karlštejně

  • Žánr Muzikál
  • Scéna Hudební scéna
  • Premiéra22. červen 2014
  • Délka představení2:00 hod.
  • Počet repríz48
  • Cena 520 - 580 Kč

legendární český muzikál

Původní veselohra Jaroslava Vrchlického, podle které později vznikl i slavný film, měla premiéru v Národním divadle v roce 1884 a záhy se stala velmi oblíbenou. Její věhlas ještě zesílil po roce 1973, kdy Zdeněk Podskalský natočil stejnojmennou filmovou hudební komedii, která je již součástí zlatého fondu české kinematografie. Nic nezáleží na tom, že zápletka, podle níž na Karlštejn nesměly vstoupit ženy, je pouhou legendou. Listina z roku 1357, která Vrchlického pravděpodobně inspirovala, pouze uvádí: „Zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se nachází kaple, bylo dovoleno komukoli s nějakou ženou, byť by to byla i zákonitá manželka, spáti nebo ležeti.“ Jediné omezení, se tedy týkalo posvátné kaple Svatého Kříže, jinak byl hrad ženám přístupný. Oblíbené příběhy se ale nemusejí zakládat na pravdivém základě. Romanticky zidealizovaná a úsměvná historka ze života otce vlasti se stala nesmrtelnou díky filmovému zpracování s takovými hereckými osobnostmi, jakými byl Vlastimil Brodský, Waldemar Matuška, Miloš Kopecký, Karel Höger, Jana Brejchová či Jaroslav Marvan, pro kterého byla role purkrabího jeho poslední filmovou prací. Diváckou atraktivnost zaručují i dnes již zlidovělé písně s melodiemi Karla Svobody. 

 

Autor

Asistent režie

Dramaturg

Hudební nastudování

Choreografie

Asistent choreografie

  • Tereza Škodová

Světelná režie

Asistentka kostýmní výtvarnice

Scénické projekce

Produkce

Zvuková režie

Karel IV., císař římský a král český

Eliška, jeho manželka

Štěpán, vévoda bavorský

Petr, král cyperský a jeruzalémský

Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský

Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně

Alena, jeho neteř

Pešek Hlavně, číšník císařův

Jitka, Eliščina družka

Blanka, Eliščina družka

Velitel stráže

NOC NA KARLŠTEJNĚ POD BRNĚNSKÝM PETROVEM

Peter Stoličný 14. červenec 2014 zdroj www.musical-opereta.cz

Teď dostali příležitost inscenátoři na brněnském Biskupském dvoře. Dosti mohutná tribuna pro téměř 700 diváků je od premiéry 22. června každou reprízu plná. Prostředí pro romantickou hudební komedii z dávných časů je to opravdu ideální. Pozadí tvoří do nebe čnící nádherná a krásně osvětlená gotická katedrála svatého Petra a Pavla. Samotný renesanční Biskupský dvůr má scénický horizont tvořen bílými oblouky arkádových lodžií, které se staly ideálním scénickým prvkem. Využil je výtvarník Jaroslav Milfajt se světelným čarodějem Davidem Kachlířem a dokázali vykouzlit trojrozměrnou kapli svaté Kateřiny tak skutečnou, až to vyráželo dech. Režisér představení Igor Ondříček obratně využíval celý prostor Biskupského dvora, včetně ústředního barokního sousoší, Merkurovy kašny od Ignáce Bendla.

Samostatnou kapitolou jsou herecké a pěvecké výkony hlavních protagonistů. Není lehké nést srovnání. Cyperského krále Waldemara Matušku zde hrál Jiří Mach. Krásný hlas a plnokrevnější herectví než to Matuškovo z něj udělalo tu správnou postavu, ze které se v nebíčku možná těší i Zdeněk Podskalský. Královnu Elišku Pomořanskou velmi citlivě hrála i zpívala Hana Holišová a zase ji můžeme bez zaváhání srovnávat s Janou Brejchovou. A král Jaroslav Matějka byl určitě sošnější a energičtější než filmový Vlastimil Brodský. Jeho Karel IV. byl tak trochu mile bezmocný. Ten Matějkův byl skutečným evropským králem. A tak bychom mohli srovnávat dál. Je to neuvěřitelné, možná na tom má svůj podíl živé představení, ale všechny výkony, celá inscenace snese úspěšně porovnání se slavným filmem a v mnoha ohledech jej snad i předčí. Jedinou výtku může mít divák k mikroportům. Ozvučení open air scény je určitě nutné, chybělo však jakékoli směrování, alespoň to základní na levou a pravou stranu, a tak občas divák hledal postavu, která právě mluví, zpívá. Snad se v budoucnu zvukařina soustředí i na tento detail.

Orchestr Městského divadla v Brně vytvořil pod vedením Karla Cóna skutečně kvalitní hudební podklad respektující prostor Biskupského dvora. A tak i zpívání souznělo, za což patří chvála právě těm, kteří byli pro unisono mikroportů kritizovaní.

Ještě jeden inscenační detail je pro umělce Městského divadla typický. Jsou to masové živelné scény, ve kterých se pije, zpívá, tančí, šermuje. Výborně to oživuje atmosféru, hlavně když se to šermování umí. O to se neustále a úspěšně snaží jeden z herců divadla a šermíř historického šermu, Josef Jurásek.

Noc na Karlštejně, byť hraná na renesančním Biskupském dvoře s pozadím gotické katedrály, to je vydařená série open air divadelních představení, jakých není v české kotlině mnoho. Jistě by jí to slušelo na kterémkoli zámku nebo na pražských Hradčanech. Ale kdy? Tito umělci tvoří po celou divadelní sezónu představení na svých dvou mateřských scénách a museli by mít ještě pár životů navíc… To bychom jim ze srdce přáli.

 

KARLŠTEJNSKÝ PŘÍBĚH POD PETROVEM

Tomáš Hejzlar 9. červenec 2014 zdroj Haló noviny

Soubor Městského divadla Brno se rozhodl trvale vyhledávanou úsměvnou komedii představit pod širým nebem na brněnském Biskupském dvoře. Zdejšího prostředí využívá dokonale. V horizontu pod letní oblohou upoutává nasvícená věž historického Petrova, okolní balustrády skýtají možnost široce rozvinutého panoramatického rozšíření hrací plochy s funkčně využívaným světelným designem a působivými videoprojekcemi zejména z karlštejnských interiérů.

Přestože režisér letního představení Igor Ondříček volně vychází z filmové muzikálové podoby Zdeňka Podskalského, dějové pásmo rozvíjí samostatně a nápaditě ve vlastních dimenzích vůči daným plenérovým možnostem. Opětují to i herci. Jejich zkušenosti jim dovolují v letní atmosféře dokonale se odpoutat od běžných jevištních zvyklostí a požadavků. Představení obohacují lehce perlícími výkony. Hlavní role majestátného, přesto dobrotivě působícího „otce vlasti“ se úspěšně zhostil Jaroslav Matějka, jeho manželku ztvárnila Hana Holišová. Také výkony ostatních jsou vzájemně vyrovnané, avšak současně osobitě vyprofilované. Svébytně poutavým flexibilním projevem zaujala coby Alena pohybově neobyčejně působivá Andrea Březinová. Podobnou komickou typologizaci postavy například v pražském prostředí citelně postrádáme.

 

KDYŽ SE KARLŠTEJN PŘESTĚHUJE DO BRNA

Luboš Mareček 26. červen 2014 zdroj www.echo24.cz

V romantických prostorách brněnského Biskupského dvora nabídlo zdejší Městské divadlo známou hudební komedii Noc na Karlštejně. Divadlo se zde hraje už několik sezón a je jasné proč. Působivé kulisy krásného historického nádvoří s renesančními arkádami a úchvatnou scenérií štíhlých gotických věží brněnské katedrály jsou pro podobný typ produkcí jako stvořené.

Brněnské provedení se na Biskupský dvůr hodí z mnoha důvodů. Divák si zřejmě nespojí, že tato historická prostora, jejíž existence je doložena již roku 1352, tedy jen čtyři léta poté, co císař Karel IV. založil svůj nejproslulejší hrad. A jakoby tento fakt chtěl připomenout či zdůraznit i režisér nejnovějšího zpracování populární hudební veselohry a zkušený muzikálový herec Igor Ondříček. Na rozdíl od zdejších předchozích inscenací jako byly třeba historická freska Cyril a Metoděj nebo baladická Koločava, je jasné, že toto prostředí se k titulu báječně hodí a že je třeba jej naplno využít.

A Ondříček před zraky diváků rozjíždí výpravnou inscenaci, v níž se hraje doslova všude, kam až divákovo oko dohlédne, a navrch s občasnými nástupy herců přímo z publika. Ono taky ruku na srdce. Jak chcete divákovi ozvláštnit kus, jehož písničky zná už několik generací nazpaměť stejně jako mnohé už dávno zlidovělé hlášky. Tady se musí maximálně vytěžit prostor a také herci. A tomu všemu je v brněnské inscenaci učiněno zadost.

Na jevišti, které se uprostřed produkce přehoupne do tmy a umožní přímo na historické stěny promítat úchvatné zdobení kaple sv. Kříže, se střídají více než tři desítky účinkujících. Sborové scény a písně tak diváka strhnou právě svojí zalidněností. V kontrastu k tomu veselému výskání a povykování herecké tlupy zbrojnošů jsou individuální výkony, jejichž představitelé se snaží o středověkou eleganci a vznešenost, což dodává této veselohře kýžený romantický opar.

O to se nejvíc zaslouží Karel IV. v podání Jaroslava Matějky, který svého panovníka traktuje s velkou dávkou velebnosti, rozvahy, moudrosti a majestátu. Hvězdou představení je však Hana Holišová jako jeho manželka Eliška Pomořanská. Mimořádná muzikálová herečka si svoji zkoušenou panovnici užívá s nadhledem a její pěvecká sóla působí na publikum jako balzám.

Rozverným protipólem vladařského páru je dvojice císařova číšníka Peška a jeho milé Aleny, jak je hrají Aleš Slanina a Andrea Březinová. Právě herečka je také osvěžením známého kusu, protože na publikum doslova útočí svojí hereckou vervou, aniž by ale skončila v nějaké přepjaté křeči.

Publikum docení také výkony Lukáše Janoty a Jiřího Macha ve figurách bavorského vévody a cyperského krále. Zvláště Jiří Mach se nijak neopičí po Waldemaru Matuškovi z filmového hitu. O všech účinkujících lze vlastně prohlásit, že si v pěveckém i hereckém podání našli skutečně vlastní cestu.

To lze také označit za devízu celé inscenace, která si však svého diváka našla vlastně už před premiérou. Jedenáct repríz pod širým nebem je už od jara vyprodaných. Hlad publika po této hudební komedii je dokonce tak velký, že Městské divadlo Brno velmi nezvykle v prosinci přezkouší venkovní produkci pod střechu své muzikálové arény. Snad to inscenátory neukolébá, ale pobídne k profesionalitě, za kterou diváci do možná nejprogresivnější muzikálové scény v tuzemsku chodí.

 

BRNĚNSKÁ NOC NA KARLŠTEJNĚ JAKO PŘÍJEMNÉ RETRO

Kateřina Šebelová 24. červen 2014 zdroj www.velkaepocha.sk

Noc na Karlštejně se tvůrci brněnské verze rozhodli pojmout po svém a film slepě nekopírují. Výpravné, jemné a vkusné kostýmy zapadnou do děje bez problémů.

V hlavní roli královny Elišky se představí držitelka Thálie Hana Holišová. Holišová po herecké ani pěvecké stránce nezklame, zvládá s přehledem charismatickou královnu při korunovaci, odkryje duši jako milující žena a obstojí i v roli královny převlečené za páže. Bez potíží zvládne i nejočekávanější okamžik večera, píseň Lásko má, já stůňu, kterou zazpívá s přehledem, a přitom nepostrádá charisma.

Jaroslav Matějka, který ztvárňuje Karla IV., byl alespoň pro mne milým překvapením večera. Matějka, jenž nepatří k hercům, kteří by hlavní role sypali z rukávu, se role Karla IV. zhostil s šarmem a noblesou a je dobře, že konečně dostal více prostoru. Andrea Březinová ztvárňující ztřeštěnou Alenu pobaví a s lehkostí zazpívá i okouzlí ve scéně, když živelně řádí mezi zbrojnoši. Zdeněk Bureš v roli Arnošta z Pardubic se svým příjemným hlasem se s rolí moudrého duchovního popasuje rovněž dobře. Divácky vděčná je i dvojice Jiří Mach – Lukáš Janota, ztvárňující jeruzalémského a cyperského krále Petra a bavorského vévodu Štěpána.

Pěvecky ani herecky nelze souboru co vytknout. Company zbrojnošů v rozpustilém čísle dokonale pobaví. Kromě zpěvu inscenaci nechybí ani šermířská čísla, žonglování, k dobrým nápadům patří scéna hledání ženy na hradě, kde herci běhají s hořícími pochodněmi. Navíc herci maximálně využívají daného prostoru, pohybují se mezi diváky a pracují s nimi, což je příjemné, a navozují tak pohodovou atmosféru.

 

Sledujte nás na

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací