Lakomec

Lakomec

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra24. březen 2018
  • Délka představení3:00 hod.
  • Počet repríz26
  • Cena 450 - 480 Kč

komedie, v níž o peníze jde až v první řadě

Jedno z nejslavnějších děl předního dramatika francouzského klasicismu baví již bezmála tři a půl století divadelní obecenstvo tím, jak bravurním způsobem předvádí, co všechno může přivodit chorobná posedlost penězi či náruživá závislost na mamonu. Velký mistr komických charakterů podává barvitý obraz nekonečných způsobů manipulace, klamu a přetvářky v nejintimnějším prostředí rodiny. Když jde o peníze, neplatí žádná pravidla slušnosti či úcty dětí k rodičům a rodičů k dětem.

Ovdovělý lichvář Harpagon zasvětil život hamižnosti. Lakota je u něho vášeň, kterou omezuje své děti – syna Kleanta a dceru Elišku, o služebnictvu ani nemluvě. Umí peníze hromadit tvrdou lichvou i sebeodříkáním. Jeho děti sice nic neumějí, ale chtějí život žít a užívat, pokud možno s nataženou dlaní. Harpagonova posedlost zlatem v nich vzbuzuje nenávist a posměch – emoce o to silnější, o co více ve jménu chamtivosti otec manipuluje s jejich osudy: Elišku míní provdat za stárnoucího boháče, třebaže dcera miluje mladého Valéra, a Kleanta oženit s bohatou vdovou, bez ohledu na to, že syn je zamilován do mladičké Mariany ze sousedství. Na sňatek s Marianou totiž pomýšlí on sám. V tomto rodinném propletenci odhaluje Molière důsledky Harpagonovy vášně po zlatu. Děti jsou se svými spojenci nuceny vzít věci do vlastních rukou, doběhnout lakomého otce a uštědřit mu ráznou lekci. Jejich prostředky (pokrytectví, pochlebnictví, neupřímnost, lstivost, bezohlednost a vposled i krádež) si však v obludnosti nic nezadají s obludností Harpagonova egocentrismu.

Harpagon je zajisté kvintesence hamouna: lichvaří, šmelí, vyhrožuje, kalkuluje, ale nekrade a najmě hraje s otevřenými kartami. A to se o jeho protivnících říct nedá. V líčení mravů vystupuje Molière jako moralista, ale jako moralista, který nemoralizuje; zůstává komediografem poučeným komedií dellʼarte a starofrancouzskou fraškou. Lakomec je tak výpovědí o stavu lidského ducha a současně nabízí skvělou zábavu. Inscenace Lakomce s Boleslavem Polívkou v roli Harpagona a v režii Stanislava Moši je pak více než příslibem mimořádné divadelní události.

Autor

  • Moliére

Asistent režie

Překlad

  • Zuzana Čtveráčková

Dramaturg

Hudba

  • Mirko Vuksanović

Úprava

  • Stanislav Moša

Produkce

  • Zdeněk Helbich

Světelný design

  • David Kachlíř

Harpagon

Kleant, jeho syn

Eliška, jeho dcera

Valér

Anselm, otec Valéra a Mariany

Frosina, dohazovačka

Pan Simon, zprostředkovatel

Mistr Jakub, Harpagonův kuchař a kočí

Flok, Kleantův sluha

Stýblo, Harpagonův sluha

Treska, Harpagonův sluha

Policejní komisař

POJĎTE SI VYCHUTNAT LAKOMCE POLÍVKU

(tr) 27. březen 2018 zdroj www.brnozurnal.cz

(…) Do svého lakomého Harpagona dává Polívka přiměřené množství své úžasné klauniky a větší dávku mimiky. V intencích režiséra a rovněž autora úpravy textu Stanislava Moši nepojímá Lakomce výhradně jako frašku. Harpagona hraje i jako smutnou, tragickou postavu, která si postupně uvědomuje své stáří. (…) Polívkův lichvář Harpagon tak není možná tolik odpudivý i přes svoji hamižnost a sebestřednost. (…) Divák může být bez obav, Lakomec je samozřejmě především fraška. V Městském divadle umocněná dalšími dvěma výsostnými komedianty, rozumějte rozenými komiky – Michalem Isteníkem a Janem Mazákem. První jmenovaný ve dvojroli Harpagonova kuchaře a kočího využívá svůj sonorní hlas, mužnou postavu a také hru obličeje i těla. Mazák je klidnější, svého Floka, sluhu Harpagonova syna, dobře vystihuje jako mazaného a chytrého chlápka. Výbornou komickou dvojici tvoří rovněž Harpagonovi sluhové Stýblo a Tříska v podání Jakuba Uličníka a Alana Novotného. První z nich hraje též svým obnaženým chlapským pupkem, dobrý nápad režiséra nebo autorky kostýmů Andrey Kučerové. Nádhernou roli dohazovačky Frosiny svěřil Moša Aleně Antalové. Je temperamentní, krásné jsou její dialogy s Harpagonem a s dívkou Marianou (Dagmar Křížová), kterou hodlá starý lichvář pojmout za manželku. (…) S Polívkou si Antalová Molièra zjevně užívají, ostatně režisér dává hercům určitou možnost improvizace. Vážnější postavy Harpagonových dětí Kleanta a Elišky ztvárňují Kristian Pekar a Svetlana Janotová. (…)

 

BOLEK POLÍVKA SE K STÁRU STAL LAKOMCEM

Jiří P. Kříž 27. březen 2018 zdroj Právo

(…) Molièrova Lakomce s Boleslavem Polívkou v titulní roli si vzal do parády sám principál a ukažte mi Brňáka, který nezajde na krajana – ­mima, klauna a herce století. (…) Po úvodních výstupech nešťastných Harpagonových dětí, Kleanta a Elišky, hrají je Kristian Pekar a Svetlana Janotová, se do příběhu vbelhá vrtošivý, lakotný, prolhaný, podezíravý a mstivý geront. Má pocit, že ošidí celý svět. Harpagon Boleslav Polívka. (…) Polívka se přehrál na Harpagona se vší vervou potměšilého, trochu již žvavého a podstatné věci zapomínajícího vládce domu bez sebereflexe, bez schopnosti uznat vlastní výmysly a omyly a bez slušnosti pokoušet se třeba někdy i uznat, natož napravovat je. Harpagon o holi se k rychlejší akci zatím probelhává až do chvíle, kdy na jeviště jako vichr vtrhne dohazovačka Frosina – Alena Antalová. Skvělá! Dobrých spoluhráčů má Polívka naštěstí víc. Za všechny Michal Isteník v hbité roli Harpagova kuchaře a kočího Jakuba, Jan Mazák coby Kleantův sluha Flok nebo Lakomcovi sloužící Alan Novotný a Jakub Uličník. Městské divadlo Brno má další kousek z řádky dlouhověkých. (…)

 

BOLEK POLÍVKA JAKO HARPAGON V MĚSTSKÉM DIVADLE BRNO

Jaroslav Štěpaník 27. březen 2018 zdroj www.novinky.cz

(…) Co překvapí hned úvodem, je realisticky pojatá scéna pokoje, vším vydechující blahobytnou jistotu. V čele je budka nápovědy, do níž úvodem sestoupí paní nápověda a hru svým výstupem také uzavře. Kostýmy všech postav jsou pestré a výrazné, samy již vypovídající, že se hraje komedie. Herecké pojetí a projevy jsou takto zdůrazněny a ve zvoleném duchu drží danou linku. Režie dala hercům myslím poměrně dost prostoru k vlastnímu příspěvku Molièrovu textu. Ústřední postavou je přirozeně Boleslav Polívka. Harpagon v komediální nadsázce je vyhraněný typ, postavu uchopil plně po svém, dodává dost ze své slovní i pohybové kreativity. Jeho Harpagon není možná tolik odpudivý a vzbuzující štítivost pro nezřízenou hamižnost a lakotu. Je to trochu i nešťastník ovládaný vlastní posedlostí, kterého však nikdo nerespektuje a nebere moc vážně. V závěru je až skoro dojemně komický, když všem rád vyhoví, pokud ho to ovšem nebude stát ani grešli. Bolkův Harpagon se možná od mnohých liší, je v něm svůj. Všichni, kteří mají rádi jeho komediální herectví i mnohostranný talent s kreativitou a improvizací, budou odcházet z představení spokojení. Na stejnou notu hraje a přihrává ústřední postavě komedie parta z MdB. Jmenoval bych alespoň výbornou Alenu Antalovou, na níž je znát, jak se svou rolí též viditelně baví. Michal Isteník v dvojjediné roli kuchaře i kočího podává pěknou miniaturní nadsázku obojetníka a manipulátora, též pěkné figury všech dob, včetně naší dnešní. (…)

 

 

LAKOMEC

Vratislav Mlčoch 26. březen 2018 zdroj www.babocka.vram.cz

(…) Díky modernímu překladu a díky vtípkům beze slov, které herci evidentně improvizují na scéně, sledujeme moderní, soudobou hru a ne kus už notně zavánějící naftalínem. (…) Bolek Polívka funguje jako katalyzátor, díky kterému se stala z herců Městského divadla parta výtečných komiků a zejména komiček. (…) Režisér Stanislav Moša jim záměrně nechává široké pole působnosti, jednak aby byla větší sranda, jednak aby každé představení bylo jiné a na jevišti nezíval stereotyp. (…) Bolek Polívka to rozsvítí na plný pecky, jen co vyleze na jeviště, a nikdo jiný se jím zahanbit nenechá. Má totiž ten převzácný dar, že každou situaci, která nastane i zcela nečekaně, dokáže obrátit v milou, laskavou legraci. (…) Tak například shledání Harpagona s ukradenými penězi je pantomimickou etudou, jaká je běžně nevídaná. (…) Ovšem sluhové, především pánové Jakub Uličník a Alan Novotný, kteří si podle dávných tradic commedie dell’arte mohli dovolit říci svým pánům i to, co si nikdo jiný říci netroufal, se tu improvizačně vyřádí po vzoru Mistra. A Michal Isteník, toho nelze pominout, ten svítí, září, srší, blýská a dovádí málem jako kulový blesk. (…)

Vratislav Mlčoch, www.babocka.vram.cz, 26. 3. 2018

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací