Vážení divadelní přátelé,

                vnímáte taky, jak jen velmi málo hodnot si v naší současné civilizaci zachovává svůj původní význam? Například v oblasti mezilidských vztahů téměř zmizela úcta vůči jiným lidským bytostem. Častěji, než je mi milo, jsem přinucen přemýšlet, proč řidič přede mnou nepoužije blinkr svého auta k tomu, aby mě informoval o tom, že bude zabočovat? Odpověď je nasnadě, on to přece ví a proč by se měl tedy namáhat kvůli mně, kvůli ostatním? (Jediným jiným vysvětlením je, že šetří svou žárovku…) A dále? Pomalu si smutně zvykám na to, že na této zemi žiju obklopen cizinci, kteří nevědí, že je zdvořilé, vhodné, no prostě správné uznat přítomnost jiné lidské bytosti tím, že ji pozdravím. Například odcházím s přítelem z tenisového kurtu, na kterém jsme střídáni dvěma dalšími hráči, jsou to otec se synem a i ten otec je výrazně mladší než my. Jejich příchod provází koncentrované mlčení. Syn je již natolik soustředěný na svůj trénink, že nás ani pohledem nezaznamená a otec nepozdraví rovněž, i když si nás ostentativně prohlíží... Určitě cizinci, říkáme si s kamarádem a jdeme se osprchovat. A co to, čemu se říkávalo přirozená úcta k autoritám? Je odpudivé sledovat jeden z hlavních dnešních trendů, kdy i o těch jednoznačně mimořádných lidských osobnostech slyšíte, čtete větu: „Ano, je dobrý, ale…“ a následuje celá žumpa výhrad a výčitek.  

                Existuje však stále jedno zázračné místo, jeden kouzelný prostor, v němž stále ještě fungují všechny ty krásné i přirozené lidské návyky, kterými jsou dání přednosti, milé pozdravení i uznání pozitivní výjimečnosti u toho, kdo si to zaslouží. A tím místem je divadlo! Nesmírně mě těší, že si lidské společenství zachovává i dnes ony vzácné a odvěké lidské hodnoty alespoň v divadle. Oddávám se naději, že „infekce slušnosti“ jednou zachvátí skrze divadlo znovu i naši civilizaci… snad. 

                Čas od času píšu o tom, že se Městské divadlo Brno stalo i za hranicemi naší země uznávaným pojmem díky svým uměleckým výsledkům, a dnes mě obzvlášť těší, že to mohu i doložit na několika konkrétních příkladech. Ve velké výroční anketě internetového portálu i-divadlo.cz, kam svými hlasy přispívají jak divadelní kritici, tak i diváci, získalo naše divadlo hned několik významných ocenění! Mezi všemi divadly v České republice jsme zvítězili hned ve dvou kategoriích: stali jsme se nejlepším divadlem roku a inscenace našeho muzikálu Papežka byla vybrána jako nejlepší inscenace! Představitelka titulní role v tomto díle Hana Holišová se umístila na druhém místě v kategorii ženský herecký výkon a stejné druhé místo získal Aleš Slanina v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon (hned za Ivanem Trojanem) za ztvárnění role Mickeyho v inscenaci Pokrevní bratři! V tzv. jiných uměleckých počinech získal třetí místo Christopher Weyers za scénografii k muzikálu Papežka. K tomuto výčtu bych rád připojil i udělení Ceny Thálie Haně Holišové za ztvárnění titulní role v muzikálu Papežka i to, že jsme stále častěji zvaným divadlem k vystupování v zahraničí a v našem hlavním městě, (v současné době realizujeme seriál 30 představení inscenace Mary Poppins v pražském Divadle Hybernia a 11. 4. startujeme v Linci velké evropské turné s hudební pohádkou Kráska a Zvíře.)

V následující divadelní sezóně 2013/2014 pro vás připravujeme stejně jako vloni celkem devět inscenací, z nichž více než polovina, tedy 6 (!), nikdy nebyla v naší zemi uvedena a jedna z nich bude mít u nás svou světovou premiéru. Vždyť stále je o čem psát a proč o tom hrát divadlo. A vedle inscenací zcela nových pro vás připravujeme i poklady divadelní historie ve zcela  současných výkladech. A všechny ty projekty stojí na vynikajících hereckých, pěveckých, muzikantských, tanečních i dalších výkonech, které naši společnou a krásnou práci korunují. Čtyři inscenace hudební – chcete-li muzikálové, pět činoherních. Všechny vám budou blíže představeny v našem tradičním divadelním kalendáři. Zde jen krátce:

Jen pár dnů po světové premiéře na Broadwayi uvedeme se začátkem nové sezóny a v režii Stanislava Moši jako první divadlo v Evropě muzikál Flashdance“, který spolu napsali Tom Hedley, Robert Cary a Robbie Roth podle stejnojmenného legendárního filmu.

Mimořádně vydařená černá komedie „Rekviem za nesmrtelného“, hra o muži, jenž už se může srovnávat pouze s Bohem, je satirickým podobenstvím o přežitém společenském systému, který ne a ne zemřít. V režii Hany Burešové bude mít u nás českou premiéru.

Prazvláštní detektivka Marka Haddona Podivný případ se psem“ o malém chlapci, autistovi, který při „vyšetřování“ smrti sousedčina pudla objevuje i vlastní kořeny, byla oceněna v roce 2003 prestižní Whitbreadovou cenou za nejlepší britskou knihu roku. V loňském roce ji zdramatizoval pro londýnské Národní divadlo renomovaný britský dramatik Simon Stephens, a to s výjimečným diváckým i kritickým ohlasem. Pouhý rok po londýnské premiéře můžete zhlédnout tento nevšední příběh i vy v režii Mikoláše Tyce!

Ray Cooney je kritikou často a právem označován za nekorunovaného krále (nejen) britské frašky, za v pravém slova smyslu národní poklad. Jeho hry jsou dokonale sestrojené „mašiny na zábavu“, roztáčející šílený kolotoč převleků, záměn, výmluv, skrývání a komických nedorozumění přímo s matematickou přesností. A tak je tomu i v jeho komedii Dvojitá rezervace“ – tři páry a dvojí nevěra v jediném apartmá – tak už jenom tím je na pořádnou legraci navíc v režii Stanislava Slováka znamenitě zaděláno…!

Hned čtyři autoři jsou podepsáni pod novým a přímo pro naše divadlo napsaným muzikálem. Vašo Patejdl, Ivan Hubač, Eduard Krečmar a Martin Hrdinka spojili své síly, a tak můžeme v režii Petra Gazdíka uvést ve světové premiéře jejich nové dílo zpracovávající romanticko-historické téma s názvem Don Juan!“.

                Na jeviště naší Činoherní scény se po několika letech (naposledy to byly jeho Tři sestry) vrátí světový mistr „dramatu a komedie v jednom“ Anton Pavlovič Čechov, tentokrát s titulem hořké každodenní komedie obyčejných lidí Strýček Váňa“, a to opět v režijním zpracování Stanislava Moši.

Billy Wilder byl autorem a režisérem filmové komedie století Někdo to rád horké, kterou v její muzikálové podobě SUGAR! už máme pár sezón na repertoáru. Byl i autorem jiné slavné komedie s názvem Byt, která se rovněž dočkala muzikálové adaptace. Její autoři Burt Bacharach, Neil Simon a Hal David ji nazvali Sliby chyby“. Jedná se o skvělou hudební veselohru, která se dočkala již nespočetně představení na celém světě. Teď si na ní u nás brousí zuby režisér Stanislav Slovák.

Jen málokteré z dramat o lidské osobnosti dosahuje takových rozměrů síly i moudrostí, jaké jsou obsaženy v příběhu Williama Shakespeara s názvem Král Lear“. Příběh bolestného zmoudření panovačného, sobeckého a prchlivého krále, který tím, že ztrácí vše a dostane se až hranici šílenství, dospívá k poznání o neuchopitelném smyslu veškerého pozemského úsilí. Příběh člověka a jeho údělu, nemilosrdného tak, jako jsou nemilosrdní lidé, kteří jej spoluvytvářejí.

Jsme nesmírně rádi i pyšní, že naši nabídku uzavíráme dalším muzikálem, který u nás bude mít evropskou premiéru. Ta světová se odehrála ve Spojených státech v roce 2007. Děj komediálního muzikálu s názvem Mladý Frankenstein“ vychází ze stejnojmenného filmu z poloviny 70. let, který je parodií na klasické hororové produkce. V New Yorku byl nominován na tři ceny Tony a získal i cenu pro nejlepší muzikál v anketě divadelních kritiků. Jeho autoři Mel Brooks a Thomas Meehan již slavili po celém světě úspěch s jiným muzikálem, a to sice s Producenty. Naše divadlo uvede Mladého Frankensteina v evropské premiéře v režii Petra Gazdíka.

                Devět nádherných inscenací – devět kouzelných večerů s vašimi umělci ve vašem divadle! Už dnes se těšíme na milé a zdvořilé setkávání se s vámi při dobrodružstvích objevování úžasných divadelních zážitků.

Stanislav Moša 2. 4. 2013
Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

-->