Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi

Král violy, dirigent a především geniální skladatel – to je táborský rodák Oskar Nedbal (1874-1930). Žák Antonína Dvořáka, spolužák Josefa Suka, vystudoval pražskou konzervatoř a stal se zakladatelem a vůdčí osobností Českého kvarteta, s nímž absolvoval řadu zájezdů po celém světě. V roce 1902 dosáhl svého prvního skladatelského úspěchu – jeho baletní pantomima Pohádka o Honzovi měla svou premiéru v pražském Národním divadle a o rok později ji uvedl s úspěchem skladatel Gustav Mahler ve vídeňské Dvorní opeře. Právě Vídeň se později stala na dlouho Nedbalovým působištěm, a proto také on sám bývá řazen mezi přestavitele tzv. Stříbrného věku vídeňské operety po bok Franze Lehára nebo Emmericha Kalmána.

Nedbalovu skladatelskou činnost můžeme rozdělit do tří období. Zatímco prvnímu z nich dominují především díla intimní a komorní, druhá je ve znamení baletu a třetí jednoznačně vládne opereta. Z nejznámějších Nedbalových baletů, které se – stejně jako jeho operety – stále vracejí na světová jeviště, musíme vedle Pohádky o Honzovi připomenout Z pohádky do pohádky, Princeznu Hyacintu nebo Andersena. Jeho operetní tvorbě pak jednoznačně vládne Polská krev. Její melodie jako Blondýnky sladké, Jsem jeden z diplomatů nebo Jste kavalír, to vím se staly doslova hity. Stejně jako Polská krev je známé i Nedbalovo Vinobraní. Málokdo však ví, že jeho vůbec první operetou byla Cudná Barbora, a že se v jeho tvorbě najdou i díla s tituly Krásná Saskia, Erivan či Donna Gloria. Právě tyto známé i neznámé balety a operety chce připomenout koncert Nedbaloviny aneb Pocta Oskaru Nedbalovi, který se pokouší vzdát hold velké osobnosti tohoto geniálního hudebního skladatele.