Pohled z mostu

Pohled z mostu

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra11. únor 2023
  • Délka představení1:50 hod.
  • Počet repríz32
  • Derniéra3. únor 2024

klasické drama

Představení je bez pauzy!

Největší americký divadelní autor 20. století Arthur Miller přispěl do pokladnice světového dramatu hned několika výjimečnými tituly. Diváci Městského divadla Brno z nich znají přinejmenším Smrt obchodního cestujícího a Čarodějky ze Salemu. Nyní jsme zvolili další z jeho mimořádných velkých lidských dramat Pohled z mostu.

Hlavním hrdinou této hry je Eddie Carbone, přístavní dělník v newyorském Brooklynu padesátých let, italský přistěhovalec druhé generace. Eddie žije ve zdánlivě spokojené domácnosti s manželkou Beatricí a její osiřelou neteří Catherine, když se začne pozvolna do dospívající Catherine zamilovávat. V tu chvíli se v jeho domácnosti ilegálně ubytují další dva italští imigranti Marco a Rodolfo.

Eddie zprvu vítá své sicilské bratrance ve vysněné zemi svobody, ale idyla společného soužití brzy skončí. Pohledný Rodolfo začne s Catherine chodit a Eddieho tak pomalu, ale jistě stravuje nesnesitelná vášeň, kterou ovšem nedokáže vyslovit, ani se jí bránit. Vášeň, která ho neúprosně vede k tragickému konci...

Eddieho příběh není ovšem jen dramatem posedlosti jednotlivce, ale i obrazem komunity s přísnými pravidly, kde „ne všechny zákony jsou psány v knihách“, jak říká výstižně Marco. A není tragédií výjimečného jedince, ale naopak zcela obyčejného člověka, která se tak intenzivně dotýká každého, kdo někdy tajně pocítil lásku, byť jen krátkou, k nedosažitelnému nebo nedotknutelnému.

Toto vášnivé, hluboce lidské drama s výjimečnými hereckými příležitostmi nabízí již od doby svého vzniku strhující divácký zážitek.

Upozornění: V představení se používají tabákové výrobky.

Ve veřejných prostorách Městského divadla Brno se samozřejmě nekouří. V případě užití tabákových výrobků na jevišti v rámci předepsané herecké akce jde o umělecké dílo, které požívá ochranu nedotknutelnosti ve smyslu autorského zákona. Cigareta je tak považována za rekvizitu. Používání cigaret, a to i elektronických, v již zrealizovaných představeních je považováno za umělecký efekt, který zatím nelze jinak nahradit. Nejedná se o kouření cigaret či dalších tabákových výrobků, ale o umělecké ztvárnění této činnosti.

Autor

  • Arthur Miller

Asistent režie

Překlad

  • Jan Grossman

Dramaturg

Umělecký záznam a střih představení

  • Dalibor Černák

Inscenační úprava

  • Stanislav Slovák, Jan Šotkovský

Světelná režie

  • David Kachlíř

Produkce

  • Zdeněk Helbich

Plakát

  • Petr Hloušek, Tino Kratochvil

Eddie Carbone, přístavní dělník

Beatrice, jeho žena

Catherine, jeho neteř

Alfieri, advokát

Imigrační úředník

Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 56)

Jaroslav Štěpaník 26. únor 2023 zdroj www.divadelninoviny.cz

(…) Do prostředí i příběhu uvádí ve hře advokát Alfieri, průvodce, současně bezprostřední účastník děje. Jeho začlenění do dramatu je organické, nenásilné. Pro roli byl vhodně zvolen Petr Halberstadt. Je přesně tím klidným znalcem práva, vědoucím, že litery zákona nemohou obsáhnout, ani postihnout vše nežádoucí v lidském konání. Věcně a jasně podává výklad ústřední postavě, přístavnímu dělníku Eddie Carbonemu. Stále jednoznačněji a rozhodněji se pokouší poradit nad rámec práva, přivést ho k pochopení jeho skutečného problému. Nabízí správný postup, rozumné rozhodnutí, přitom poznává, že marně, v duchu přesto doufá.(…)  Miller mistrnou gradací textu plně uchopí diváka, navodí a udrží vnitřní napětí až do konce, přestože divák, téměř od počátku předvídá neodvratnost tragického závěru. Autor současně nabízí režii na přesně cizelované role zvolit odpovídající herce se schopností přiblížit je v jemných nuancích.

Stano Slovák tuto příležitost jednoznačně plně využil, z výběru kvalitního činoherního souboru přesně a citlivě volil. Náročnou ústřední roli komplikované osobnosti výborně a přesvědčivě ve všech nuancích ztvárnil Petr Štěpán, určitě se zařadí k jeho nejzajímavějším a nejvýraznějším. Markéta Sedláčková jako manželka, svou Beatrice velmi přesně do drobných detailů vystihla, byla oním intuitivním ženským prvkem, jenž jasně vnímá, dokáže postupovat jemně i pragmaticky ve snaze zachránit, co se začíná potápět, poznává, kdy boj je marný. Catherine Barbory Slaninové zůstává dětsky křehká, následně jasně převzala dospělou roli. Rodolfo Martina Mihála byl přesně tím veselým, zábavným i přitažlivým mladíkem, trochu se vymykajícím prostředí. Zprvu nechápe nepochopení ze strany Eddieho, pak začíná správně číst averzi přecházející v hostilitu, postaví se podivnému sokovi. I když je vystaven hrubé síle a ponížení, jde čelem za svou láskou proti nepřízni osudu. Marco, starší z přistěhovalců, v přesném vyznění Kristiana Pekara, je klidným, rozvážným otcem, posílajícím vzdálené rodině téměř celý výdělek. Právě jemu je určen nejtěžší životní los s důsledky nejzávažnějšími. Existují zákony nepsané v právnických knihách, tam doma na jihu Itálie, vnímané jako věc cti, zákony vyšší, snad přímo od Boha. Obě polohy byly v Pekarově podání přesvědčivé, konzistentně tvořící celek charakteru.

Dvě epizodní role zastali Jakub Przebinda (Louis, přítel Eddieho) a Daniel Rymeš (imigrační úředník). Úspěšná inscenace stojí, zvláště významně, na hereckých výkonech. Byly skvělé. Scéna je jednoduchá, účelná, symbolizuje most z titulu hry. Kvádry rovnoměrně rozložené, jako by byly hraničními kameny mezi obydlím rodiny a vnějším světem. Pohledem na samy kvádry v odstupu dělených mezerami, možno si představit třeba kamenné monolity psaných zákonů, a prázdno mezi nimi, snad dávající znát o těch nepsaných.

Kruté drama v Městském je další skvělý zářez činohry

Jana Soukupová 13. únor 2023 zdroj MF Dnes

(…) Prodlouženou dvouaktovou verzi Pohledu z mostu, kterou americký dramatik Arthur Miller uvedl prvně v roce 1956, v MdB servírují v jednom tahu, tedy bez přestávky. Jenže představení zrežírované přísně po smyslu Stanislavem Slovákem hrají všichni jeho představitelé tak dobře, že i štěbetající dámy v předních řadách na premiéře po čase definitivně zmlkly a zjevně takřka bez dechu sledovaly děj.

Ten přitom skutečně nevypráví nic příjemně hladivého, naopak. Do rodiny brooklynských usídlenců, jejíž živitel Eddie pracuje jako přístavní dělník, přibudou dva italští imigranti Marco a Rodolfo, kteří do Ameriky přicestovali načerno a můžou být ze země, kam si přijeli vydělat či uživit svou rodinu za oceánem, kdykoli vypovězeni.

V Eddieho prostředí se proto jejich udání imigračním úředníkům rovná té nejpodlejší zradě. K ní by dozajista nedošlo, kdyby Eddiemu právě nedorostla do krásy jeho sladká, mladinká neteř Catherine, která se zamilovala do svobodného z obou „ilegálních“ bratrů Rodolfa. Ale stalo se a Eddie, stižený neukojitelnou vášní, se nedokáže vyrovnat se svým vnitřním hrůzyplným obrazem. Jak říká komentátor děje, advokát Alferi ve velmi uměřeném podání Petra Halberstadta, dál už nám nezbývá než „bezmocně sledovat, jak příběh kráčí svou krvavou stopou“.

Popravdě, v rámci žánru je takřka od začátku jasné, jak to celé dopadne, jenže to divákovi nebrání vychutnat si vyzrálé a dokonale věrohodné herectví Petra Štěpána v úloze Eddieho, Markéty Sedláčkové v roli jeho „bezmocné“ ženy Beatrice a vlastně i všech dalších představitelů. Tedy také přesně vybrané „dívčinky“ Barbory Slaninové jako líbezné Catherine či jejího mladého milence ztělesněného Martinem Mihálem. Navíc i scéna Jaroslava Milfajta svou strohou šedou jednoduchostí jasně naznačuje, že právě lidské osudy ztvárněné dobrými herci jsou tím jediným, o co tu jde.

95 %

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

-->