Fame

Fame

  • Žánr Muzikál
  • Scéna Hudební scéna
  • Premiéra27. říjen 2007
  • Délka představení2:40 hod.
  • Počet repríz22
  • Derniéra15. listopad 2007

cesta za slávou

Jeden z nejslavnějších amerických muzikálů, který se stal ve své filmové podobě senzací osmdesátých, a ve své divadelní podobě (premiéra 1989) senzací devadesátých let. Libreto Davida De Silvy a José Fernandeze společně s písňovými texty Jacqua Levyho a hudbou Stephena Margoshese nás zavádí mezi adepty studia hudebních, dramatických a tanečních oborů. Všichni se poprvé setkávají na přijímacích zkouškách na světově proslulou High School of Performing Arts v New Yorku, kterou posléze také společně studují. Fame(přeloženo: „Sláva“), je především o mladých lidech, jejich emocích, tužbách, a nevýslovné dřině, kterou musí podstupovat na cestě za svým snem - stát se slavnými.

Po úspěšném zahraničním turné s prvním provedením v Holandsku, (2006 - v celkem 30 představeních), jej Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře v říjnu 2007 v režii Stanislava Moši a choreografii Igora Barberiće. Velmi nároční holandští recenzenti, (a obzvlášť přísní na zahraniční produkce), nám v nejvýznamnějších holandských denících udělili 5 z pěti možných hvězdiček vedle řady superlativů v samotných recenzích.

Inscenace muzikálu Fame, jistě zaujímá mladistvým entusiasmem, vtipem, temperamentní hudbou a spontánní tanečností. Skvělá hudba, vynikající interpreti – převážná část vzešlá z konkursů v Londýně.

Autor

  • David De Silva
  • José Fernandez
  • Jacques Levy
  • Stephen Margoshes

Serena Katz

Joe Vegas

Nick Piazza

Tyrone Jackson

Iris Kelly

Carmen Diaz

Mabel Washington

Grace Lamb

Schlomo Metzenbaum

Goodman King

Miss Sherman

Miss Bell

Male Dancer 1

Male Dancer 2

Male Dancer 3

Male Dancer 4

Male Dancer 6

Female Dancer

Female Dancer 2

Female Dancer 3

Female Dancer 4

Female Dancer 5

Female Dancer 6

Muzikál o kariéře, lásce a smrti

Vít Závodský 14. leden 2008 zdroj Týdeník Rozhlas

 
Nedlouho po úspěšném domácím uvedení amerického muzikálu Cesta za slávou (Fame) přišlo Městské divadlo Brno s hudební premiérou původní „porevoluční pop-opery“ Milana Uhdeho a skladatele Miloše Štědroně Červený a černý. Další plod jejich spolupráce (Balada pro banditu, Pohádka máje a nedávno v MdB nastudovaná zolovská Nana) vychází ze slavného stejnojmenného Stendhalova románu z roku 1830. Při alternaci řady klíčových postav se režie ujal hostující Juraj Deák.
Uhdeho kvalitní libreto redukuje čtyřsetstránkovou prózu na syžetový digest: akcentuje v ní především silný příběh plebejského mladíka, nazíraný spíše prostřednictvím romantické individuální emocionality nežli stendhalovské společenské kritičnosti. Nápaditou textovou i jevištní inovací je tu projekce vnitřního světa a pohnutek jednání typově odpovídajících hrdinů do přidaných příznačných figur, průběžně přímo zasahujících do scénických akcí ve funkci jakýchsi „guru“.
Mužný a dravý Julien Sorel Dušana Vitázka (střídaný Jiřím Machem) svůj vzor záhy nachází v cílevědomém arivistovi Napoleonovi (vynikající Jan Apolenář) a jeho granátnících, poznávaje rovněž pragmatické zákulisní praktiky jezuitů v čele s Představeným Martina Havelky. Pro vznosnou Paní de Renal (Ivana Vaňková) je takovým „guru“ Panna Maria (Hana Holišová) s chórem andělů. Mathildě de la Mole (Soňa Jányová), která usiluje o dominanci v milostném vztahu, pak „asistuje“ filozof Voltaire (Viktor Skála).
Štědroňova stylově rozbíhavá partitura je za řízení zkušeného dirigenta Jiřího Petrdlíka jistě nápaditá co do rozličných
aluzí a parafrází, ve srovnání s Nanou však rezignuje na snadno zapamatovatelné „hitové“ melodie. V převážně dvoubarevných kostýmech Sylvy Hanákové, kinetikou hýřící výpravě Davida Baziky a choreografii Lenky Dřímalové se v samotném závěru nedlouhého večera pateticky vyloupne pozdní poznání, že skutečným smyslem života není kariérní žebříček, nýbrž upřímná opětovaná láska.
 

Sen o úspěchu

Claudius Wiedemann 7. leden 2008 zdroj Augsburger Allgemeine

 
Pohostinské představení legendárního tanečního muzikálu „Fame“ od Davida de Silvase se v městské hale v Gersthoferu dočkalo nadšeného ohlasu.
 „Umělci jsou zvláštní lidé, božští blázni, obdaření talentem porušovat pravidla. Jen neradi se nechají vtěsnat do obdélníkových škol“. To zpívají paní Bellová (Mairi Cowiesonová) a slečna Shermanová (Nikki Renée) ve společném duetu - nejen tento song z muzikálu „Fame“ vyprovokoval diváky v gersthoferské městské hale k nadšenému volání bravo.
V takovéto rozpolcené atmosféře sledujeme skupinu teenagerů, z nichž si každý sní svůj sen: doufají v úspěch, ve slávu: „Fame“. Sní o tom, že se z nich stane nový Dustin Hoffman nebo Robert de Niro. Do popředí se dostává vzájemné žárlení a dynamické procesy ve skupině - cesta ke slávě je obtížná. A tak ani v muzikálu Davida de Silvase nedokončí všichni školu úspěšně.
Pohostinské vystoupení uchvátilo už prvními sborovými choreografiemi, které se vyznačovaly značným tempem. Dialogy, přednášené střídavě německy a anglicky, byly svěží a adekvátní. Na živou hudbu Steva Margoshese tancovali a zpívali, perfektně a s grandiózním nasazením, mladí herci, kteří byli - stejně jako ve hře - skutečně velkými talenty.
Diplom v kapse - aplaus
Dojemný byl i emocionálně laděný song zpívaný Serenou (Christina van Leyen) „Let`s play a love scene“. Kolik síly se může skrývat v muzikálovém hlasu, působivě předvedla Nikki Renée v písni „These are my children“. Když studenti dostali konečně své diplomy, udělili na konci této svěží produkce také diváci svým nekonečným aplausem všem ty nejlepší známky.

Muzikál Fame prozářilo taneční mládí

Vladimír Čech 1. leden 2008 zdroj Kam - příloha

Taneční muzikál Fame (Cesta za slávou), jehož autoři tvoří čtveřici (David de Silva - koncepce, José Fernandez - libreto, Jacques Levy - texty písní, Steve Margoshes - hudba), nakrátko zakotvil v jihomoravské metropoli: na Hudební scéně Městského divadla Brno byl uváděn od premiéry 27. října do 15. listopadu 2007.

Muzikál Fame se nejprve objevil na filmovém plátně (1980), následovala několikaletá televizní show, na divadelních prknech dílo poprvé bezpečně zakotvilo v roce 1988 v Miami. V loňském roce podnikl Stanislav Moša úspěšné turné po Nizozemí (prem. 8.3. v Nijmegen), kdy režijně spolupracoval s chorvatským choreografem Igorem Barberičem, dirigentem Karlem Albrechtem, scénografem Emilem Konečným a kostýmní výtvarnicí Andreou Kučerovou.

Stejný inscenační tým se podílel i na brněnské podzimní stagionové sérii Fame, na niž navazuje čtyřměsíční evropské turné. Pro ně a pro Brno byla ze zahraničních konkurzů vybrána company, v níž drtivě převažují Britové. Češi jsou na scéně zastoupeni pouze dvěma tanečníky - Michalem Matějem a Anetou Majerovou. Muzikál byl tudíž i v Brně uváděn v angličtině, pomůckou publiku domácímu byly simultánně promítané titulky v češtině. Autorem české verze byl Michael Prostějovský.

I kdyby snad divák na ně nedohlédl nebo zapomněl si doma brýle do dálky, děj si alespoň v rámcových konturách snadno domyslel. Navíc Fame na nějakém dramaticky vyhroceném syžetu nestojí, je to spíše mozaika, svita jednotlivých výstupů, odrážejících peripetie studentů prestižní střední školy v New Yorku (New York High School for Performing Arts), což je obdoba našich konzervatoří. Sledujeme celý jeden ročník adeptů umění v letech 1980 až 1984, kteří se poprvé scházejí na přijímacích zkouškách, a končí se maturitou v talárech a čapkách. Vlastně nekončí, protože následuje efektní přídavková sekce, kdy na scénu vjíždí žluté taxi a kdy ansámbl, opět již v civilu, i na něm předvádí své nejohnivější reje.

Jestliže i v Brně - jako ostatně všude jinde, kde Brněnští Fame zatím uvedli - muzikál výrazně bodoval, pak je to zásluha především tančícího a zpívajícího mládí, jehož mladistvá energie a neutuchající zápal dovedou jako jiskra zapálit hlediště, které během představení může nabýt dojmu, že je, když ne přímo na Broadwayi, tak alespoň v Londýně.

Muzikál Fame - událost roku!

22. prosinec 2007 zdroj MF DNES

 
Městské divadlo v Brně už nějaký čas dává na frak většině pražských muzikálových produkcí. Po Čarodějkách z Eastwicku vypravilo českou premiéru tanečního muzikálu Fame (Cesta za slávou). Režisér Stanislav Moša a choreograf Igor Barberić až na dva české účinkující obsadili inscenaci bravurně tančícími i zpívajícími umělci vzešlými z konkurzů v Londýně. Inscenace se nejdříve s úspěchem představila na turné v Nizozemsku, pak sklízela slávu doma: vstupenky se staly nedostatkovým zbožím.

Ako sa rodí svetové divadlo - Muzikál Fame v Brne

Petr Stoličný 4. prosinec 2007 zdroj Divadlo.sk

V časoch, keď sme žili za železnou oponou, odchádzali divadelné súbory „na západ“ zriedkavo. Pravidelné turné po krajinách západného sveta bolo výnimkou. A iba dvom pražským súborom sa podaril husársky kúsok, že boli vo svete vlastne ustavične. Boli to scény čierneho divadla Jiřího Srnca a Josefa Lamku. Vždy čosi s novými hercami v Prahe nacvičili a potom sa s nimi vybrali do sveta. Niekoľko súborov čierneho divadla tak vystupovalo od Las Vegas až po Tokio. Mladí divadelníci sa snažili aspoň takto, na niekoľko mesiacov, dostať do sveta.

Budovanie svetlých zajtrajškov sa v roku 1989 skončilo. Žijeme v normálnej spoločnosti, kde je presun cez hranice čosi prirodzené. Preto je trochu zvláštne, že žiadny divadelný súbor v Čechách doteraz naplno túto svobodu a možnosť exportu kultúry nevyužil. Až teraz Mestské divadlo v Brne pod vedením režiséra a riaditeľa Stanislava Mošu. Keď mu už nestačilo bohaté zájazdovanie vlastného súboru po Európe, skúsil to s naštudovaním svetového muzikálu doma, ale s exportom von a to skôr, ako dielo premiérovo uviedol vo vlastnom divadle (napríklad West Side Story, Hair). Muzikálová scéna je však veľký „žrút“ talentov. Brno nie je New York alebo Londýn, kde stoja kvalitní muzikáloví herci v radoch na konkurzoch (Pamätáte sa na film Chorus line?) a je možné vyberať si medzi dobrými a lepšími z nich. České talenty už boli využité, brnianske konkurzy nestačili. Stanislav Moša se rozhodol pre krok, ktorý je v našich zemepisných šírkách neobvyklý. Na nový svetový muzikál FAME urobil konkurz v Londýne.

Vybral na ňom vynikajúco disponované mladé talenty, s ktorými na londýnskej pôde naštudoval známe a divácky atraktívne dielo a začal s ním zájezdovať po Európe. V tom istom čase v Brne premiéra striedala premiéru, javisko muzikálovej scény bolo stále beznádejne vypredané a brnianski diváci vlastne ani netušili, že sa napríklad v Holandsku pod značkou Mestského divadla Brno odohráva ďalšia kapitola javiskových produkcií MdB. Iba v Holandsku v roku 2006 takto odohrali londýnski herci tridsať predstavení!

Koncom októbra sa konečne objavil muzikál FAME aj v Brne. Hralo v ňom dvadsaťtri hercov vybraných na londýnskych konkurzoch. Medzi nima iba dve mená zneli po česky - Aneta Majerová a Michal Matej. Okrem ich sa na jevisku pohybovali, spievali a tancovali mladí ľudia od hrdzavých a čiernovlasých, cez blond po černochov. Nádherná talentovaná pestrofarebná spoločnosť mladých ľudí.

Do konca roka uvedie divadlo v Brne dvadsaťdva repríz muzikálu FAME a potom sa presunie do ďalších metropol Európy. Ak bude záujem, mladí z Londýna sa do Brna zasa vrátia. A možno zavítajú aj do Prahy a vari, ktovie, aj do Bratislavy. Záujem z ich strany by určitě bol.

Muzikál FAME (Sláva) sa po divadelných úspechoch dostal v roku 1989 na filmové plátno a to mu zaručilo nesmrteľnosť. Hrá sa na mnohých svetových scénách a je zaujímavé, že do Čiech dorazil takto, okľukou - hraný hercami z londýnského konkurzu, inscenovaný pod hlavičkou brnianskeho Mestskeho divadla. Jednoduchý príbeh zo slávnej New York High School of Performing Arts zaznamenáva štúdiá od prijímacích skúšok po absolutórium. Sny mladých spevákov a tanečníkov sa napľňajů, nechýbajú však sklamania, nenaplnená láska, neúspechy. Všetci túžia po sláve a klaňačkách v žiare reflektorov. Nie každému sa sen naplní.

Pôsobivá hudba, náročná profesionálne zvládnutá choreografia, mladícky zápal vyžarujúci z javiska, to pravdepodobne nadchne každého, kto má muzikál rád.

Mestské divadlo v Brne sa muzikálom FAME dostáva do polohy svetovej scény, ktorá nepozná geografické a národné prekážky. Hrá sa po anglicky, texty sú titulkované tak ako je to bežné v dnešných operných predstaveniach. Tak môže mať pôžitok z predstavenia divák v Brne rovnako, ako vo Flámsku či v Nemecku.

Všichni si přejí slávu

Jana Svozilová 1. prosinec 2007 zdroj Kult

Městské divadlo Brno zařadilo koncem října do repertoáru, coby českou premiéru, hit osmdesátých let - muzikál o touze po slávě - Fame. Hlavní myšlenka a koncepce kultovního představení pochází od Davida de Silvy. Libreto je dílem José Fernandeze a hudba pochází z pera Stevea Margosheseho.

Realizační tým této inscenace snad netřeba představovat. Režie se výtečně zhostil Stanislav Moša, pro něhož nebylo setkání s tímto muzikálem prvním, neboť jej nastudoval již v roce 2006, tehdy však pro holandské turné. Hudební nastudování bylo svěřeno Karlu Albrechtovi. Za choreografii, z níž vyzařuje jedinečná energie, si uznání zaslouží Igor Barberić. Ryze současné kostýmy měla na starosti Andrea Kučerová a jednoduchá scéna představující budovu konzervatoře, na jejíž půdě se děj celého muzikálu odehrává, je dílem Emila Konečného.

Na počátku všeho stál nadmíru úspěšný film z osmdesátých let, který se na divadelních prknech objevil již v roce 1988 a dnes, téměř po dvaceti letech od premiéry v Miami, doputoval až do Brna. A s ním také zahraniční obsazení, které vzešlo z konkurzů pořádaných v Londýně a Hamburku.

Fame je typem inscenace, u níž je kladen velký důraz na polyfunkčnost účinkujících. V případě mladých talentů vystupujících v brněnské podobě Fame je tento předpoklad naprosto splněn. Tito lidé jsou zpěváky, tanečníky i herci v jednom a svůj um předvádějí s neskonalou energií a charismatem.

Nejsilnějším článkem je bezpochyby Sean Selby, jenž představuje nadějného tanečníka Tyrona Jacksona. Jeho pohybové nadání je na velmi vysoké úrovni. Výrazově vyniká také představitelka Carmen Diazové Djalenga Scott, která se výtečně zhostila titulní a bezesporu nejznámější písně There she goes...Fame. Po hlasové stránce nejlépe vyznívá Laura Wilson, ztvárňující Mabel Washington, studentku taneční třídy, která nemá sílu ovládnout svoji chuť k jídlu. Avšak celkově jsou všichni účinkující na stejně vysoké úrovni a těžko hledat slabší článek. Ve Fame to zkrátka tančí, hraje a zpívá „po čertech dobře“. Muzikál Fame diváky oslňuje a plným právem si vysloužil opakované ovace vestoje. Popřejme mu tedy, ať je stejně úspěšný i na svém zahraničním turné, které bude následovat po brněnských reprízách.

Kolumbus brněnského divadla – Stanislav Moša

Miloš Hudec 15. listopad 2007 zdroj Echo

Svými nečekanými nápady a objevy nás principál Městského divadla Brno překvapil již mnohokrát. Je nejen objevitel, ale umí je, i když jsou járočné, zdařile realizovat.


V  loňském roce se vydal se svým  realizačním týmem do Nizozemí, aby zde s multinacionálním hereckým tělesem nastudoval a předvedl publiku proslulý americký taneční muzikál „FAME – Cesta za slávou“. Vše se realizovalo od nuly. Obsadily se role, „nadřely“ tance, zpěvy, hudba, jeviště... Úspěch byl obrovský, pětihvězdičkový! „Úžasný taneční spektákl!"


Po roce nastudovalo Městské divadlo Brno tento  muzikál znovu a předvedlo jej i na svých  divadelních parketách. Herecký kolektiv je opět multinacionální. Britové, Němci, Američané, ale i naši – Aneta Majerová a Michal Matěj.
 Premiéra 27. října  všechny přítomné fascinovala. Baletní, pěvecká, herecká i hudební situace na muzikálovém  jevišti byla dokonalá. Po každém sólu, sboru, tanečním čísle, snad všem divákům „naskakovala husí kůže“ a obdivný potlesk nebral konce. Jistě tak tomu bude až do 15. listopadu, kdy bude  v důsledku autorskoprávních záležitostí derniéra.


Autory dnes slavného muzikálu jsou David de Silva, José Fernandez, Jaeques Levy a hudby Steve Margoshes. Brněnské provedení je českou premiérou.
 Na křestním listu „FAME – Cesty za slávou“ dominují: režie – Stanislav Moša, dirigent a hudební nastudování Karel Albrecht, choreografie Chorvat Igor Barberić, scéna Emil Konečný, kostýmy Andrea Kučerová, dramaturgie Pavlína Hoggard a další.


Z herců  uveďme aspoň Christinu van Leven, Hugo Harold – Harrisona a Steven Cravena. Protože celý  děj probíhá na hereckém učilišti v USA, hrají, tančí a zpívají vlastně všichni. Najdeme zde mnoho současných problémů mladých, od lásek, rebelií, úspěchů až po drogy, smrt a odchod ze školy. Uveďme slova klasika: „Vše narovná sám život!“


Realizátorům muzikálu je třeba srdečně  blahopřát. Závěrem myšlenka baletky Anety Majerové: „Všichni musí bojovat sami za sebe. Nikdo za nikoho tu piruetu neotočí!“ Všichni pracovali s nadšením a na plné obrátky. Proto byl i výsledek „FAME – Cesty za slávou“ opravdu skvělý.

 

Cesta za slávou z Holandska do Brna

Radmila Hrdinová 13. listopad 2007 zdroj Divadelní noviny

Městské divadlo Brno opět předstihlo pražskou konkurenci o několik koňských délek v pomyslném dostihu za světovostí muzikálové nabídky – inscenace Fame (Cesta za slávou) má parametry vysoké profesionality s bonusem  spontánní energie a nadšení, jež celé obsazení štědře šíří z jeviště během takřka tříhodinového představení.


Zrod muzikálu Fame prošel transmutací z úspěšného filmu (1980) přes sledovanou  televizní show (1982-1987)až po kompletně novou divadelní verzi. Všechny spojuje jen autor námětu David De Silva. Fame (anglické slovo pro slávu) sleduje skupinu studentů na newyorské High School for Performing Arts (odpovídající naší konzervatoři) v letech 1980-1984, od přijetí po maturitu. Ve třídách herectví, tance a hudby se splétají a rozplétají profesní i citové vztahy poznamenané odlišností rasového i sociálního původu, mírou temperamentu, životní i umělecké zkušenosti a především výdrže na tvrdé „cestě za slávou“. Nejsou to bůhvíjak komplikované, ale vzhledem k prostředí očekávatelné a také zapamatovatelné příběhy, které lehce posouvají osudy studentů až k nostalgickému vylétnutí z bezpečného školního hnízda do dravého proudu umělecké kariéry. Zkrátka taková světovější Josefína. Hudební jazyk Fame se pohybuje  v širokém rozpětí od gospelu až k rokenrolu, na své si přijdou milovníci lyrických citovek i temperamentních vypalovaček.


Fame představuje kolektivní taneční muzikál typu A Chorus Line, v němž se emoce a myšlenky sdělují především během tanečních a pěveckých čísel s nároky od klasického baletu po odvázaný tanec v newyorských ulicích. Chorvatský choreograf Igor Barberić si s touto výzvou poradil a pro každé číslo vytvořil odpovídající taneční jazyk  a dynamickou kolektivní choreografii vyjadřující pohybovou energii a emoce studentské party.


Režisér a ředitel MdB Stanislav Moša nastudoval Fame (jako již West Side Story, Jesus Christ Superstar či Josefa a jeho úžasný pestrobarevný plášť) s mezinárodním obsazením nejprve pro zahraniční turné. Premiéra se konala loni v březnu v holandském Nijmegen a během dvouměsíčního turné se inscenace hrála třicetkrát v osmi holandských městech, přičemž diváci i kritika nešetřili chválou. S novým obsazením (s jedinou  výjimkou) ji Moša nyní připravil pro brněnskou Hudební scénu. Hraje se v angličtině (s českými titulky Michaela Prostějovského), protože až na dva domácí tanečníky jsou účinkující převážně Angličané, dva Němci, jedna Američanka  a jeden Belgičan. Všichni prošli náročným konkurzem, jehož se zúčastnily čtyři stovky uchazečů, a mají za sebou zkušenosti z muzikálové scény v londýnském West Endu či na jiných evropských scénách. Nemají k reálnému věku svých postav  daleko, ročníky narození se pohybují kolem poloviny osmdesátých let, čtveřice kantorů je o deset let starší.
Hraje se na jednoduché scéně evokující atrium staré školní budovy s pavlačemi a schodišti, jednoduché znaky (baletní stěna, pódium, bicí souprava) určují jednotlivé třídy. Kostýmy se od dnešní všedovolující módy příliš neliší, takže identifikace mládeže v hledišti s mládeží na jevišti je bezproblémová. Taneční choreografii podporuje rytmická světelná režie.


Podstatou Fame je sice kolektivní herectví, přesto se v prostých situacích profilují charaktery postav, všichni skvěle zpívají a všichni výborně tančí. Dojem z téhle profesionálně sehrané a naprosté maximum odvádějící party pozvedá brněnskou Fame o pár tříd nad veškerou domácí muzikálovou produkci a znovu potvrzuje, že Moša  je štikou mezi kapry v domácím muzikálovém rybníčku.


Do poloviny listopadu se v Brně odehraje dvacet představení, poté čeká Fame další evropské turné. Nepochybně zase úspěšné.

Kdo umí, ten prostě umí!

Tomáš Hejzlar 13. listopad 2007 zdroj Haló noviny

Do brněnského Městského divadla (MdB) vpadla – bohužel  jen  na necelé  tři týdny – přímo  jako větrná smršť broadwaysky laděná  inscenace  muzikálu FAME – Cesta za slávou.


Kdo snad dosud vynikajícím referencím nevěřil, musel po zhlédnutí nakonec uvěřit. A kdo  snad ani po této produkci uvěřit nechtěl, pak bude možná muset sondovat ve vlastním svědomí, zda vnímat vůbec chce. A zda vůbec má  na objektivní hodnocení kritérii nějaké předpoklady...


Tanečně je FAME směsicí broadwayského typu (myšlen muzikálový tanec), moderního, ovšem klasicky pojímaného tance a typického street dancing. Typy tance jsou odlišné, stejně jako postavy, pocházející z rozdílných částí New Yorku.


Skvělý zážitek, který jsme nyní v režii  českého, přesněji moravského režiséra Stanislava Moši mohli  zažít, předčil všechna očekávání. Byl srovnatelný s tím, čemu se říká muzikálová klasika, ve svém finálním  pojetí svou nespornou profesionalitou tak typická například pro budapešťskou, londýnskou či vídeňskou produkci, ale zejména pro proslulou  americkou Broadway (tedy nikoliv  tu pražskou!). Pravda, většinu zahraničních produkcí jsem mohl sledovat jen z videozáznamů, ale snad právě o to  víc mne fascinovalo to, co jsme mohli v uplynulých dnech spatřit  na brněnské nové hudební scéně MdB.
Ve spolupráci s choreografem Igorem Barberićem, jenž  se na výsledném excelentním vjemu podílel  velmi zřetelně, ale také s dirigentem Karlem Albrechtem a dalšími, se zde totiž podařilo patřičně rozčeřit často tak zatuchlé vody našeho muzikálového všemožnými umělecky nedokonalými kýči patřičně zabahněného rybníka, v němž  si tak dokonale přímo lebedí nejen naše popové hvězdy, ale společně s nimi i kdejaký  pisálek, jenž buď z neznalosti anebo dokonce (spíše?) z důvodů lukrativních nakonec i po debaklech  přesto napíše oslavné ódy. Dokonce i v souvislosti  s podprůměrnými inscenacemi a ještě horšími výkony.


I neobyčejně zkušení recenzenti, jako je například Jiří P. Kříž v Právu a jiní, se museli  sklonit nejen před touto dokonale vypracovanou (technicky skvělou i procítěnou!) brněnskou inscenací, ale zejména před všudypřítomně sálajícím zápalem, který jsme mohli procítit každým taktem, každým pohybem.
Brněnská verze zpodobení přímo řeholně poctivé cesty ke slávě (trošku to může asociovat tematicky podobně laděný starší film Předehra ke slávě o talentovaném dítěti a později slavném dirigentovi Robertu Benzim!) si totiž přizvala opravdové hvězdy svého oboru. Nesnaží se tu – jak to činí nejedna pražská muzikálová produkce – jen předstírat. Jejich dokonale, až precizně vypracované projevy jsou totiž ukázkou, že i muzikál můžeme v našich současných podmínkách prezentovat na úrovni srovnatelné s cizinou. Pokud se ovšem nejedná pouze o prachsprostý byznys, přesněji showbyznys, ale o snahu jít dál a výš!


Z  celkového počtu účastníků konkurzů, kterých bylo málem pět set, se na brněnské  Hudební scéně MdB představují necelé tři desítky těch nejlepších. Tedy v tvrdé konkurenci vybraných  zahraničních herců, zpěváků a tanečníků, kteří prošli nejužším výběrem.


Snad se nyní zkušený kritik Kříž z konkurenčního deníku  Právo nebude hněvat, když bez jeho svolení jako závěr ocituji jednu větu, kterou nejenže plně sdílím, ale myslel jsem si ji – snad jen v jiné slovní  stylizaci – během sledování celého představení. Zní: Mošovy muzikály snesou srovnání s Broadwayí a s West Endem. Brno to moc neví. Jen doplním: a Praha to zákonitě vědět nechce!
 Divadelní podoba muzikálu zažila svůj křest v Miami roku 1988. O rok později  se představovala publiku  ve  Filadelfii, kde  se stala kasovním trhákem. Díky své pověsti našla svého investora v newyorském vydavatelství Music Theatre International, což  pak titul  zpřístupnilo celému světu: v roce 1993  se konala  evropská premiéra ve Stockholmu. Například jen v Londýně muzikál  postupně uvedla čtyři divadla a spatřily jej tam málem čtyři  miliony diváků.

New York - Broadway – Brno - Městské divadlo

Jiří P. Kříž 31. říjen 2007 zdroj Právo

Na brněnskou hudební scénu vlétli jako uragán na cestě za slávou mladí tanečníci z půlky Evropy

Městské divadlo Brno uvádí jedinečný muzikál FAME - Cesta za slávou. Před turné po Evropě. Diváci skvělý zážitek, který jim naservírovali režisér Stanislav Moša, choreograf Igor Barberić, hudebník a dirigent Karel Albrecht, ocenili nekonečným aplausem vestoje.

Obsazení vzešlo z londýnského konkurzu, měl jsem tedy nadepsat Londýn - West End - Brno?

Všechno, co tanečníci, zpěváci a herci na jevišti bravurně odvádějí, odehrává se ale v newyorské umělecké škole ve dvaačtyřicáté ulici, od roku 1984 v horní části Broadwaye, hned vedle Lincolnova Centra.

Cesta na výsluní

Příběh jednoduchý: Studium tance, zpěvu, hudby, herectví – nejtěžších profesí na světě, jak se zpívá v úvodním songu. A perná léta k maturitě. Talent, první prohry, lásky, dřina, vábničky šoubyznysu, drogy... Inu, cesta za slávou.

Úspěšný film (1980), televizní show (1982), pak divadlo: Miami (1988), Filadelfie, Stockholm, Londýn, Nijmegen. U této nizozemské inscenace září jména Moša, Barberić, Albrecht. Jejich FAME dobyl Haag, Amsterdam...

Diváky ale uhranou především výkony herců. Kromě pedagogů školy (ti mají kolem třicítky), většinou narozených v polovině osmdesátých let. U Laury Wilsonové, která hraje Mabel Washingtonovou a sklidila sukces za sólový šanson, dokonce 1987. U Michaela Kenta a Cassie MacMillanové ještě o rok míň.

Hvězdy FAME

FAME - Cesta ke slávě má své hvězdy: Djalengu Scottovou v roli nešťastné Carmen Diazové, pohybově vyzrálého Seana Selbyho, hraje kontroverzního Tyrona Jacksona, Olivii Finesovou ztělesňující půvabnou tanečnici Iris Kellyovou, Suzane Loweovou (Roštěnka), Andrewa Mathyse (role houslisty Šlomo)...

Mošovy muzikály snesou srovnání s Broadwayí a s West Endem. Brno to moc neví.

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací