Betlém

Betlém

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra31. říjen 2009
  • Délka představení2:20 hod.
  • Počet repríz49
  • Derniéra1. září 2014

Pastorála aneb Hry vánoční / světová premiéra

Vánoce. Pro někoho jen období obzvláštního vyzdobení všech super- a hypermarketů, pro někoho možnost zklidnění a vychutnání zimní pohody, pro někoho naopak období zvýšeného stresu, pro někoho stromek, kapr a bramborový salát, pro někoho jedny z nejdůležitějších křesťanských svátků. Každopádně jeden z příběhů, na kterém stojí naše civilizace, příběh o narození Ježíše Krista. Příběh, který nutká a vybízí k znovuzpřítomňování i na divadelních prknech. Příběh, který si Městské divadlo Brno nechtělo a nemohlo nechat ujít, u kterého nemohlo dopustit, aby chyběl v jeho repertoárové nabídce.

Bylo jen logické, že byl k inscenování „vánočního titulu“ vybídnut režisér Zbyněk Srba, který má k lidovým hrám dlouhodobě blízký vztah – koláž z vánočních lidových her inscenoval již kdysi v mosteckém divadle, před několika lety připravil i inscenaci Pašijí pro pražské Národní divadlo. (Nadto po úspěšné inscenaci Odyssey je logický i jeho režijní návrat do Městského divadla.) Autorský tým (jehož součástí kromě režiséra byl i rektor JAMU Václav Cejpek, dramaturg inscenace Jan Šotkovský a hudebník Dalibor Štrunc) se však rozhodl nesáhnout po existujících lidových hrách a montážích z nich (vzpomeňme jen Kopeckého Komedii o hvězdě), ale vykročil cestou nepoměrně riskantnější. A sice cestou koláže, které nechce jen na divadle oživit líbeznost jesliček (na které již dnes dostatečně parazitují ony v úvodu zmíněné chrámy konzumu), ale nahlédnout betlémský příběh z více úhlů, zařadit jej do širšího biblického kontextu, vzrušovat současným pohledem, provokovat montáží zdánlivě nesourodých prvků.

Tak se v textu inscenace Betlém (Pastorála aneb Hry vánoční) kromě starozákonních a novozákonních motivů a fragmentů z českých lidových her objevují i překlady z lidových her polských, valašský písňový folklór, songy skupiny Cimbal Classic, texty Franze Werfela, Milana Rúfuse nebo Ladislava Fukse. Cílem však není destrukce vánočního příběhu – je jím sugestivní zážitek, bohatá a poutavá podívaná, která nahlédne onu historku, kterou zdánlivě všichni známe (ale známe ji opravdu?), ve vzrušivě nečekaném světle. (Narodil se Kristus pán ovšem chybět vskutku nesmí a nebude.)

Nedílnou součástí představení je hudba Dalibora Štrunce nahraná souborem Cimbal Classic, která volně vychází nejen z moravských vánočních tradic. Baladičnost příběhu podtrhují na scéně i dvě živé kapely (hudecká a klezmerská) a děti souboru Primavera.

Autor

Režie

  • Zbyněk Srba

Asistent režie

Dramaturg

Hudba

  • Dalibor Štrunc

Hudební nastudování

  • Dalibor Štrunc

Projekce

  • Tereza Rullerová

Kostýmní spolupráce

  • Eva Mesarč Jasičová

Dramaturgická spolupráce

  • Václav Cejpek

Pohybová spolupráce

Čert, Maršál

Eva, Anna, Paní Salingerová

Adam, Pastýř Blinka, První Herodův sluha

Pastýř Ondráš, Jeremjáš, Ježíš, Druhý Herodův sluha

Pastýř Chromáš, Báruk, Třetí Herodův sluha, Vilém

Pastýř Slovák, Sidkijáš, Čtvrtý Herodův sluha, Pan Festan

Kašpar, Rabín Mojžíš Ascher, Hospodský

Melichar, Pan Blaskiewitz

Alžběta, Herodova žena, Paní Kerstoffová

Kovář

Malý Ježíš, Chlapec v podkolenkách

Římský voják

Baltazar, pan Kerstorff

V Brně Betlém s folklórními motivy

Bohumil Hlaváček 8. prosinec 2010 zdroj Folklor

Blíží se Vánoce a Městské divadlo v Brně vrátilo 22. listopadu na svou Činoherní scénu osobitou inscenaci Betlém, která tam měla světovou premiéru loni 31. října. Na repertoáru ji mělo do ledna, dočkala se 31 repríz. Po pěti listopadových bude následovat ještě sedm představení v prosinci.
Zmínka o této pozoruhodné inscenaci na stránkách našeho časopisu má místo už proto, že autorský tým, který tvořili vedle režiséra děkana Divadelní fakulty JAMU Zbyňka Srby též emeritní rektor JAMU Václav Cejpek, dramaturg Jan Šotkovský a hudebník Dalibor Štrunc, se rozhodl nesáhnout po existujících lidových hrách a montážích z nich. Rozhodl se vykročit cestou nepoměrně riskantnější. Cestou koláže, která nemíní jen oživit na divadelní scéně líbeznost jesliček, ale chce nahlédnout betlémský příběh z více úhlů. Zařadit jej do širšího biblického kontextu, vzrušovat současným pohledem, provokovat montáží zdánlivě nesourodých prvků.
V textu inscenace Betlém se kromě starozákonních i novozákonních motivů a fragmentů z českých lidových her objevují i překlady z lidových her polských, valašský písňový folklor, songy skupiny Cimbal Classic, texty Franze Werfela, Milana Rúfuse nebo Ladislava Fukse. Cílem není destrukce vánočního příběhu. Je jím sugestivní zážitek. Bohatá a poutavá podívaná, která nahlídne onu historku, kterou zdánlivě všichni znají, ve vzrušivě nečekaném světle. Narodil se Kristus Pán ovšem chybět vskutku nesmí a nebude. Nedílnou součástí představení je hudba Dalibora Štrunce nahraná souborem Cimbal Classic, volně vycházející nejen z moravských vánočních tradic. Baladičnost příběhu podtrhují na scéně i dvě živé kapely – hudecká a klezmerská a děti ze souboru Primavera.

Režisér Zbyněk Srba odvedl mistrovskou práci a potvrdil, že folklor byl pro něho vždycky obrovskou inspirací. Už jeho diplomová práce na pražské DAMU v roce 1986 nesla název Folklorní inspirace v moderním divadle. Potvrdil to už v celé řadě svých inscenací a to i v Národním divadle v Praze a Brně. 
 

Městské divadlo Brno vydalo vánoční hru Betlém na CD

Vítězslav Sladký 29. listopad 2010 zdroj www.musical-opereta.cz

Po úspěšném uvedení divadelní inscenace Betlém (v režii Z. Srby) nyní vyšlo stejnojmenné hudební CD, které volně navazuje právě na toto představení. Divadelní verze dává formou koláže nahlédnout na betlémský příběh z mnoha úhlů. Řadí jej do širšího biblického kontextu a zároveň ho pozoruje současnýma očima. Tak se přirozeně mohou vedle sebe objevovat málo známé, neotřelé, ale o to krásnější a zemitější vánoční koledy z Valašska, původní folkové písně Cimbal Classiku i názvuky klezmerské hudby, která v netradičním obsazení přináší prvky blízkovýchodní, židovské a orientální melodiky. V širokých historizujících souvislostech mají své místo i písně velikonoční s věčným a trvalým poselstvím o životě a smrti.


Autor hudby a upravovatel lidových písní Dalibor Štrunc připravil společně se svým souborem Cimbal Classic bezmála hodinu původní vánoční hudby, která vychází převážně z moravských vánočních tradic. Divadelní verze ale dává nahlédnout na betlémský příběh z mnoha úhlů, řadí jej do širšího biblického kontextu a nechává na něj nahlížet i současným pohledem. A tak se přirozeně vedle sebe objeví málo známé, neotřelé, ale o to krásnější a zemitější vánoční koledy z Valašska, původní folkové písně Cimbal Classiku a také klezmerská muzika, která v netradičním obsazení přináší prvky blízkovýchodní, židovské a orientální melodiky.


Vedle výše zmíněných, posluchačsky možná méně známých melodií, se na CD objevují i tradiční koledy jako Narodil se Kristus či Kainarova humorná hříčka Vracaja sa dom. Instrumentálně a aranžérsky se jedná o velmi rozsáhlý projekt, na kterém se vedle Cimbal Classiku podílela celá řada dalších špičkových hudebníků a zpěváků. V sólových pěveckých partech se vedle Kateřiny a Dalibora Štruncových střídají přední herecké osobnosti Městského divadla v Brně: Mária Lalková (Marie), Petr Štěpán (anděl), Stano Slovák, Milan Němec, Alan Novotný (pastýři), Ladislav Kolář (Josef) aj. Dětský pěvecký sbor Primavera, ženský sbor Polajka z Rožnova a mužský sbor Ars Brunensis podtrhují a zesilují barevnou rozmanitost a bohatost celého alba.


Betlém vychází i jako LP dvojalbum, na čtvrté straně s bonusovým výběrem písní Cimbal Classiku. CD Betlém vydává vydavatelství Cimbal Classic ve spolupráci s Městským divadlem v Brně. Slavnostní křest se odehraje v rámci představení na Činoherní scéně ve středu 1. prosince.

Betlém, co nezůstal „jesličkárnou“

Luboš Mareček 20. listopad 2009 zdroj MF Dnes

Vánoce v jejich náboženském a duchovním významu dostávají v naší rozežrané době na frak. Životodárné světlo, které našim předkům přinášelo zrození Božího syna, překryly pomrkávají žárovičky lačných hypermarketů, gesta rozverných Santa Clausů anebo ilustrativní ladovská líbeznost, jejíž opravdovosti a hloubce už také věří málokdo.
Městské divadlo Brno se nyní ve hře Betlém, která nese výmluvný podtitul Pastorála aneb Hry vánoční, snaží tuto zapeklitou zdecimovanost českých Vánoc obejít svérázným způsobem. Dramaturgové Václav Cejpek a Jan Šotkovský spolu s režisérem Zbyňkem Srbou a hudebníkem Daliborem Štruncem vyřešili věc po svém. Vzali to nejlepší z tuzemské vánoční divadelní tradice a vytvořili hravé pásmo. Na jevišti sklenuli koláž z tuzemských lidových her, biblických motivů, hudebních valašských tradic, klezmerské muziky a střípků poezie.
Vznikl tak jakýsi vánoční kaleidoskop, který není tradičně nadýchaným výjevem ze slavného chléva, ale ani žádnou obrazoboreckou montáží. Jde tady o režijně syntetickou, hudebně i herecky svěží inscenaci. Nečekejte animovanou vánoční pohlednici s jesličkami, ale buďte připraveni na odlehčenou dvouhodinovku svérázné biblické dějepravy.
Před divákem defilují obrazy vyhnání Adama a Evy z ráje, probleskne Umučení nebo Nalezení Páně v chrámu či Nanebevstoupení. Ke slovu přijde působivě prokomponovaný výjev exodu Židů z Egypta až ke kremačním pecím. Neústrojně a překombinovaně působí filmová projekce věčného tuláka Chaplina s dítětem v legendárním filmu Kid.
Tento Betlém však nikoho nechce křižovat na neznalostech biblických souvislostí, nechce moralizovat ani poučovat. Jeho hlavní ambicí je nenucené a zábavné servírování slavného příběhu, který tvůrci zasadili do nových a pro mnohé neočekávaných souřadnic. A právě toto rozvržení generuje u pozorného publika základní otázku večera: Co v nás z půdorysu i poselství Ježíškovy novorozenecké story zůstalo?
Srba na vyprázdněném jevišti kouzlí situačními vtipy, zajímavým svícením a filmovými projekcemi. Doslova živou vodou inscenace je přítomnost hudecké a klezmerské minikapely na jevišti. Potěšení prýští z vtipně nadneseného podání anděla od Petra Štěpána, čerta Michala Isteníka a kabaretně střižených výkonů Milana Němce. Samostatnou kapitolou je kašpařící pastýřské trio Lukáše Hejlíka, Alana Novotného a Stana Slováka. Vedle humorného tónu tato podívaná nabízí i jímavé tóny, které místy obstarává i slovensky recitující Mária Lalková jako Marie.
Inscenace poněkud rutinně vyvře slavným hymnem Narodil se Kristus Pán, k jehož zpěvu nadbíhavě vybídne. I tak je toto betlémské putování zážitkem.
 

Nadělte mi letos pod stromeček harfu zlatou

Jiří P. Kříž 3. listopad 2009 zdroj Právo

Také s Janem Skácelem do Cejpkova, Srbova a Šotkovského Betléma v Lidické ulici v Brně
Na zpracování stokrát inscenovaných českých barokních lidových her, které po svém rozvíjely zprávy o narození Kristapána, jak je zachytila evangelia sv. Matouše a sv. Lukáše, zapracovali rektor JAMU Václav Cejpek, děkan jeho divadelní fakulty Zbyněk Srba a pracovitý Jan Šotkovský.
Pastuškové s kily navíc
Šotkovského i pochválím: za výběr textů do zmíněného programu. České Vánoce v něm připomínají Božena Němcová, Jan Neruda, Jan Skácel, Jan Milíč Lochman, nabádavými kázáními Tomáš Halík. A nenapodobitelnými obrázky Josef Lada. Vedle madon s Ježíškem světových mistrů součást národního pokladu.
Srba přivedl na jeviště Betlém potisícíprvé, a přece zase trochu jinak. Mohl se opřít hlavně o scénické kouzlení Jaroslava Milfajta, o cit pro náznak, a zároveň barokizující kostýmní stylizaci Andrey Kučerové i o vlastní mistrovské komponování velkých scénických obrazů. A hlavně o spolehlivé herecké zpívání muzikály vycepovaného souboru.
Komornímu tématu sluší činoherní scéna a na ní rozveselují i dojímají diváky Petr Štěpán (Anděl), Mária Lalková (Marie), Michal Isteník (Čert), Milan Němec (Adam, pastýř Blinka), Eva Ventrubová (Eva, Anna aj.), Jana Musilová (Alžběta aj.), Lukáš Hejlík (pastýř Ondráš), Stano Slovák (pastýř Slovák), Alan Novotný (pastýř Chromáš), Viktor Skála (Herodes)…
Jenom oku po nedostatcích pasoucího kritika nemůže uniknout zvyšující se procento nadváhy mužské části hereckého souboru. Kila navíc se nevyhnula ani třetině králů, to nechám na rozpočítání Kašpara, Melichara a Baltazara. Vedení divadla by nejspíš mělo pánům předepsat prospěšné pravidelné tělocvičení. Autoři a režisér se rozhodují jít příkladem…
Bratři, k vám pospíchám
Nemalý podíl na úspěchu Srbova Betléma budou mít hned dvě živé muziky na scéně: hudecká (housle, viola, kontrabas) a klezmerská (klarinet, mandolína, akordeon, tuba). A pěkná řádka lidových písní a koled upravených Daliborem Štruncem, včetně finální Narodil se...
Možná právě pojetí pastuškovského putování za hvězdou do Betléma je v Srbově inscenaci nejoriginálnější. Na jevišti v něm místo hvězdy září Němec, Slovák, Hejlík a Novotný.
 

Václav Cejpek, Zbyněk Srba, Jan Šotkovský: Betlém

David Kroča 2. listopad 2009 zdroj Recenze pro Český rozhlas Vltava

Městské divadlo v Brně, Činoherní scéna, premiéra 31. října 2009
 
Autoři hry Betlém v čele s režisérem Zbyňkem Srbou již před premiérou avizovali, že se pokusí jít nad rámec tradičního příběhu o narození Ježíška. Ke svému záměru zvolili formu montáže, v níž se potkávají biblické motivy a tradiční vánoční hry, ale také lidové písně společně s texty Ladislava Fukse, Josefa Kainara či Milana Rúfuse.
Jádro děje tvoří strastiplná cesta Josefa s Marií do Betléma, paralelně ovšem sledujeme také příběh krále Heroda, tří králů a pastýřů, kteří putují k jesličkám až z Valašska. Do těchto veskrze předvídatelných epizod vstupují obrazné výjevy, jež asociativně připomínají současnost či nejrůznější okamžiky lidské historie. Pomocí filmových projekcí se kupříkladu prolne příběh biblické dvojice s příběhem běženců z dnešního Betléma a když dozní koleda o narození Ježíška, vystřídá ji sestřih scén z Chaplinova filmu Kid, jenž evokuje téma osamělosti dítěte a stesku po rodičích.
Metoda montáže Srbově inscenaci sluší a povyšuje ji nad úroveň tradičních vánočních her. Závažná témata se mohou rychle střídat s humornými epizodami, což je hlavním – a vlastně i jediným – zdrojem dramatického napětí. Zatímco pastýři za zpěvu lidových písniček mizí v hledišti a rozšafně od diváků vybírají příspěvky na narození Spasitele, na jevišti dává Herodes rozkaz k povraždění neviňátek a následující obraz Cesta do zaslíbené země dokonce připomene útěk Židů před fašismem na konci třicátých let.
O téměř čtyřicet postav na jevišti se podělilo sedmnáct herců. Řada z nich tak mohla ukázat svou mnohostrannost, což se podařilo zvláště Milanu Němcovi, který baví publikum jako poněkud ušlápnutý Adam, ale zvládá i úlohu pastýře Blinky, Kováře a Herodova sluhy. Mezi těmi, jimž připadla pouze jediná role, vyniká Mária Lalková v postavě Marie: na začátku je to docela obyčejná holka, která se s úlohou bohorodičky musí teprve pozvolna smiřovat. Vděčné figury Anděla a Čerta vytvářejí s přiměřenou mírou nadsázky Petr Štěpán a Michal Isteník, jemuž pomohla kostýmní výtvarnice Andrea Kučerová řadou vtipných doplňků, mezi nimiž nechybí ani čepice s velkými rohy nebo kolem pasu stočený had.
 

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací