Cyril a Metoděj

Cyril a Metoděj

  • Žánr Činohra
  • Scéna Biskupský dvůr
  • Premiéra22. červen 2013
  • Délka představení2:15 hod.
  • Počet repríz9
  • Derniéra26. leden 2015

aneb Dobrodružství písma

Osud soluňských věrozvěstů a jejich velkomoravské mise tvoří jeden ze zakladatelských příběhů českého národa a podstatný prvek jeho identity. Autoři se ve svém vyprávění soustředí na posledních šest let Cyrilova/Konstantinova života -  jeho a Metodějův příchod na Velkou Moravu, vytvoření písma hlaholice, zavedení staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka, odchod z Moravy a posléze na triumfální obhajobu jejich mise a oprávněnosti slovanské liturgie.

K příběhu Cyrila a Metoděje však zároveň přidávají dvě kontrapunktické linie. První je milostný příběh tří Velkomoravanů – válečníka Vojslava, adepta mnišství Svojmíra a prosté venkovské dívky Vesny. Na jejich osudech a jejich značně odlišných postojích k příchodu soluňských bratří autoři demonstrují konkrétní význam a dopad cyrilometodějské mise, jakož i svár idealistického úsilí Cyrila a Metoděje s politickým pragmatismem oné doby.

Inscenace je navíc vytvářena ve specifickém žánru „činohry s baletem“. Činoherní výstupy jsou prokládány samostatnými baletními výstupy s hudbou Karla Albrechta, která byla speciálně pro tuto inscenaci zkomponována. Tanec dodává inscenaci hlubší symbolický ráz a poukazuje na obecnější smysl cyrilometodějského příběhu a dále ji vizuálně obohacuje a navíc vypráví i další samostatný příběh – příběh písma. Písma, které je dobrým sluhou, ale zlým pánem, písma, kterým se dá napsat kniha básní i anonymní udání, milostný dopis i rozsudek smrti.

Asistent režie

Dramaturg

Choreografie

Asistent choreografie

  • Tereza Škodová

Scénický šerm

Odborná spolupráce

  • Luděk Galuška

Scénické projekce

Konstantin

Svojmír, plachý velkomoravský chlapec

Vojslav, drsný velkomoravský chlapec

Vesna, vesnická dívka

Rastislav, velkomoravský kníže

Svatopluk, velkomoravský kníže

Bojko, jeho sluha

Michael III., byzantský císař

Ludvík Němec, germánský král

Anastasius, papežský legát

Hartwig, arcibiskup

Boris, bulharský kagan

Hadrián II., papež

Gorazd, Svojmírův přítel

Wiching, kněz

Hermanrich, biskup

Kardinálové, Velkomoravané, Frankové, Byzantinci, Sedmopočetníci, papeženci a jiní

Děti

CYRIL A METODĚJ POD KATEDRÁLOU

Vít Závodský 23. červenec 2013 zdroj Týdeník Rozhlas

Zatímco většina scén má zasloužené volno, Městské divadlo Brno jako obvykle ani o prázdninách nezahálí. Kromě zahraničních muzikálových „spanilých jízd“, často realizovaných v plenéru, pořádá již čtvrtým rokem večerní představení pod širým nebem také doma.

V součinnosti s Moravským zemským muzeem se řediteli Stanislavu Mošovi daří jevištními múzami oživit půvabný Biskupský dvůr v samotném centru Brna. Do romantického prostoru s krásným výhledem na osvětlené věže biskupské katedrály byly nejprve přeneseny inscenace z běžného repertoáru – letošního července tedy vlastní muzikál Koločava, vášnivá balada Cikáni jdou do nebe a do místních reálií i „hantecu“ transponovaná My Fair Lady (ze Zelňáku). Loni se přímo pro Biskupský dvůr zrodilo taktéž původní historické drama Baron Trenck, dějem vázané k nejbližšímu okolí letní scény.

Nyní přišla úspěšná autorská trojice z Trencka – režisér Stanislav Slovák, dramaturg Jan Šotkovský a představitel legendárního rakouského vojevůdce Petr Štěpán – s další novinkou. Do oslav 1150. výročí příchodu soluňských věrozvěstů vhodně včlenili „scénickou vizi o moudrosti, lásce a naději“ Cyril a Metoděj aneb Dobrodružství písma. Sedmidílný scénář kruhové kompozice s prologem a epilogem se soustřeďuje na posledních šest roků Konstantinova života – od příchodu bratrů (Viktor Skála, Ladislav Kolář) na Rastislavovu (Zdeněk Junák) Velkou Moravu přes vytvoření hlaholice i bohoslužebného jazyka až po obhajobu jejich mise před papežem.
Respektovaná dějepisná fakta s mozaikou politických peripetií, světských a církevních intrik, rituálů či bitev kontrapunkticky doplňuje „love story“ válečníka Vojslava (Jakub Zedníček), budoucího mnicha Svojmíra (Vojtěch Blahuta) a citlivé venkovanky Vesny (Eliška Skálová). Snaze o symbolickou a metaforickou rovinu napomáhají projekce Petra Hlouška. Zalidněné činoherní výstupy prostupují baletní evoluce Hany Kratochvilové, kdy skupina tanečnic na melodickou hudbu Karla Albrechta též ladně přemisťuje segmenty výpravy Jaroslava Milfajta.

  

SKVĚLÍ BRATŘI ZE SOLUNĚ

Jana Soukupová 11. červenec 2013 zdroj MF Dnes

Inscenovaná historie

Nejočividnější je důvod pro vznik dramatu o slovanských věrozvěstech Cyrilovi a Metodějovi, totiž momentální 1 150. výročí jejich příchodu na Velkou Moravu. Pro už tradiční letní scénu Městského divadla Brno hru podle historických reálií, s baletními vložkami a původní hudbou Karla Albrechta stvořil osvědčený tým Stana Slováka, Jana Šotkovského a Petra Štěpána. Skutečný příběh soluňských bratří obohatili inscenátoři o souběžný románek lásky učedníka obou bratří s polopohanskou prostou dívkou. A povedlo se. Zcela vážně a herecky nanejvýš profesionálně podaný základní děj obohacuje skvělá scéna a samozřejmě i kouzelné prostředí Biskupského dvora s katedrálou na Petrově proti tmícímu se nebi. V tomhle profesně dokonalém ztvárnění obrazů z historie sedí skoro všechno. Představení dojímá i naplňuje.

  

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

<