TITANIC

TITANIC

  • Žánr Muzikál
  • Scéna Hudební scéna
  • Premiéra16. leden 2016
  • Délka představení2:20 hod.
  • Počet repríz48
  • Cena 520 - 580 Kč

osudový muzikál

V roce 1997 měl na Broadwayi premiéru muzikál inspirovaný osudem nejslavnější námořní katastrofy všech dob. Muzikálový titul Titanic vyhrál pět Cen Tony, včetně té za nejlepší muzikál! Jeho první uvedení zaznamenalo přes osm set repríz a zatím byl přeložen do šesti jazyků. Autoři vypovídají o tom, co dvacáté století lidstvu přineslo v oblasti technického pokroku, který je zde konfrontován s velkými třídními rozdíly společnosti i se soukromými životy každého konkrétního jednotlivce. Příběh divadelní verze známé události tvoří vedle zaštiťujícího tématu údajně nepotopitelné lodi osudy skutečných lidí – posádky, cestujících, reálných i smyšlených postav. Setkáváme se tedy s kapitánem E. J. Smithem, lodním konstruktérem Thomasem Andrewsem, hlídkujícím Frederickem Fleetem či telegrafistou Haroldem Bridem, jejichž reálné životy jsou zde provázány s vyprávěním o běžných pasažérech, mezi nimiž jsou zástupci všech tříd – tři mladé Irky toužící v Americe najít své štěstí, obchodníci, kteří se chtějí dostat mezi společenskou smetánku, a konečně i oni výstřední milionáři, kteří si nemohou takovou událost, jako je vyplutí největší lodi na světě, nechat ujít. Mozaika těchto drobných lidských osudů tvoří celkový obraz silného příběhu, který si vždy při vzpomenutí na zkázu Titanicu připomínáme. Muzikál byl uveden v české premiéře!

Autor

  • Peter Stone
  • Maury Yeston

Překlad

Dramaturg

Scéna

  • Christoph Weyers

Hudební nastudování

Sbormistr

Choreografie

Asistent choreografie

Světelná režie

Asistentka kostýmní výtvarnice

Zvuková režie

Zvuková supervize

Produkce

Úprava

Hudební aranžmá

Scénické projekce

Edward J. Smith, kapitán

William Murdoch, 1. důstojník

Charles Lightoller,2. důstojník

Herbert Pitman, 3. důstojník, Major

J. Bruce Ismay, majitel lodi

Thomas Andrews, konsturktér

Frederick Barett, topič

Harold Bride, telegrafista, company

Henry Etches, vrchní steward 1. třídy, company

Frederick Fleet, hlídka, company

Wallace Hartley, kapelník

Nakladač, company

Benjamin Guggenheim, company

John Thayer, company

Marion Thayer, company

Thayer jr.

J.J. Astor, company

Mme Aubert, company

Madeleine Astorová, company

Ch. D. Cardoza

Eleanor Widener, company

J. Widener, company

Carlson, company

TAK SKONČIL VLÁDCE OCEÁNU

Lukáš Dubský 7. duben 2016 zdroj www.i-divadlo.cz

Zkáza Titanicu se jeví jako ideální námět pro muzikál – velkolepé prostředí, silný tragický osud velkého zaoceánského parníku a v tom tisíce osudů jednotlivých pasažérů a členů posádky. (…) Režisér Stanislav Moša se s tímto muzikálem nepotkal poprvé. Režíroval ho už při plenérové produkci na břehu jezera ve švýcarském Walenstadtu. Prostorové možnosti pod otevřeným nebem byly samozřejmě poněkud jiné, přesto scénograf Christoph Weyers dokázal na Hudební scéně Městského divadla Brno vybudovat důmyslnou konstrukci, která bez složitých přestaveb zavede diváky do všech zákoutí majestátního parníku. (…) Nad drobné příběhy jednotlivých postav se vypíná velké plátno – snaha člověka o technologický pokrok, neodolatelná touha po rekordech a mediální slávě, sny, které jsou zmařeny nedostatkem pokory. Jednu z nejlepších scén celé inscenace proto uvidíme již na začátku představení – naloďování na Titanic dává dobře pocítit naděje vkládané do cesty přes Atlantik. S diváckou obeznámeností s osudem Titanicu si pak před přestávkou pohrává scéna, kdy se v oddíle první třídy zpívá, ve třetí třídě plánují mladí milenci společnou budoucnost, zatímco v hlídkovém koši si důstojník Fleet stěžuje, že musí „dál plout zlou tmou“. Všichni vědí, co bude následovat, napětí by se přesto dalo krájet. (…)

 

TITANIC NA VLNÁCH MUZIKÁLU

Vít Závodský 22. únor 2016 zdroj Týdeník Rozhlas

(…) Bohatě zalidněná jevištní verze TITANICu má ráz rychle se proměňující i prolínající mozaiky mnoha sociálně determinovaných osudů. Jde ponejvíce o reálné postavy skutečných jmen (kapitán a jeho důstojníci, majitel a konstruktér plavidla, topič, telegrafista, steward, kapelník, milionářští pasažéři 1. třídy), ale také o chudé emigranty z nižších palub, kteří se odhodlali k výpravě za vysněnými ideály do země zaslíbené. Efektní monumentalitu lodního kolosu tak za sporého svícení nahrazují dílčí, vertikálně rozmístěné či horizontálně přivážené segmenty celistvé scény (můstek, přepychová jídelna, kabiny). Při dynamičnosti i simultaneitě akcí střídá sehraný, v alternacích vyrovnaný ansámbl sekvence lyricky intimní a působivě chórické, závěr pak v symbolickém propojení obětí i přeživších optimisticky přitakává smysluplnému završení každého života.

 

NEJSLAVNĚJŠÍ NÁMOŘNÍ KATASTROFA NA JEVIŠTI MĚSTSKÉHO DIVADLA BRNO

Iva Bryndová 4. únor 2016 zdroj www.musical.cz

(…) Osudy cestujících, jak přeživších, tak těch, kteří takové štěstí neměli, se inspiruje muzikál TITANIC. Diváci se v něm setkávají s postavami reálnými i s vymyšlenými, volně inspirovanými skutečnými cestujícími. Ti všichni na lodi prožívají své životy, řeší problémy, touží po nových začátcích a sní vlastní sny. Mozaika jejich drobných lidských osudů vytváří celý děj muzikálu TITANIC. Nenajdete v něm jednu či dvě nebo tři hlavní postavy. Za hlavní se v tomto příběhu dají považovat všechny, které muzikál sleduje. Ať již milionáři z první třídy, posádka, či obchodníci a prostí lidé z druhé a třetí třídy. Na pozadí jejich příběhů, přání a snů se odehrává jedna z největších civilních námořních katastrof. (…) V několika okamžicích se divák skutečně dočká atmosféry, která jej strhne. V první polovině představení hned v první scéně ještě před vyplutím na něj, stejně jako na všechny nastupující pasažéry, může dolehnout pocit očekávání a prvotní nadšení. Na konci první poloviny, těsně před nárazem, by se pak vzrůstající napětí dalo krájet. Stejně jako na začátku druhé poloviny. V druhé polovině navíc přichází i jedna z nejsilnějších scén, během níž ti šťastní nastupují do záchranných člunů, zatímco jejich blízcí se s nimi loučí a zůstávají na palubě – emotivně velmi vypjatý okamžik. (…)

 

PLOUT DÁL, ZLOU TMOU…

Lenka Šaldová 2. únor 2016 zdroj Divadelní noviny

(…) Ve výrazně delším prvním dílu se představí na dvě desítky postav, v čele s kapitánem – v Brně skvělý Zdeněk Junák: výrazná autorita, znatelně vyváděný z míry tím, že se musí nechat komandovat od majitele lodi, ale schopný zachovat klid, když dojde k průšvihu. Sympatie diváků si rozhodně mají získat všichni v podpalubí: topič (Dušan Vitázek), telegrafista (Aleš Slanina) a pasažéři, kteří temperamentně tančí na irskou muziku a v jednom z báječně napsaných ansámblů společně sní o lepším životě v Americe. Ale není možné si nezamilovat také vrchního stewarda první třídy, když ho Igor Ondříček hraje s noblesou a suchým humorem anglických komorníků. A konstruktéra lodi, v podání Petra Gazdíka hrdého romantika a věcného intelektuála v jedné osobě. Pasažéři první třídy jsou zčásti nahlíženi s lehkou ironií, stejně jako pasažérka druhé třídy Alice (Radka Coufalová), posedlá obdivem ke společenské smetánce. Ale nakonec by si člověk přál, aby se zachránili všichni, i ten nafoukaný majitel lodi (Petr Štěpán), který vlastně pochopitelně sleduje své obchodní cíle a jen nedomýšlí důsledky. Na konci prvního dílu jako by se na chvíli zastavil čas, ticho před bouří je přímo hmatatelné: v kuřáckém salonu se tančí na loudavou píseň o podzimním větru. Na palubě tiše rozpráví dvojice stárnoucích manželů. Manžel Alice (Tomáš Sagher) smutně sleduje hladinu. A dva mladí lidé, kteří se do sebe na Titanicu zamilovali (Eliška Skálová a Marek Kolář), spolu něžně špásují a plánují společný život. (…) A pak už náraz – a ve druhém díle po přestávce vše vezme rychlý konec: trocha paniky, krátké hádky, krátká loučení. Žádné zbytečně dlouhé akční či srdceryvné scény. (…) Na forbíně stojí ti, kdo přežili – za nimi se proti obloze plné hvězd jako chrám tyčí ledovec s těmi, kdo šli s Titanicem ke dnu. Monumentální, přitom nijak přehnaně patetický závěr inscenace Městského divadla Brno. (…)

 

BRNĚNSKÝ TITANIC DOKÁŽE DIVÁKY VTÁHNOUT NA PALUBU

Kateřina Šebelová 22. leden 2016 zdroj www.epochtimes.cz

(…) Herecký ansámbl měl před sebou náročný úkol – přenést dramatické okamžiky na divadelní jeviště tak, aby příběh dokázal strhnout, pobavit a nenudit, a to ještě bez patosu, který se tu lehce nabízí. Jednotlivé výkony tvoří pestrobarevný kaleidoskop osudů jednotlivců, které nenásilně tvoří kompaktní celek. (…) Pěvecky nezklame Eliška Skálová, do diváckých srdcí se určitě zapíše dojemný duet Zdeny Herfortové a Ladislava Koláře (manželé Strausovi) na potápějící se lodi nebo úvodní a závěrečná píseň, ze které tryská i přes tragiku příběhu optimismus. Výborně se se svým osudem pere kapitán Smith ve ztvárnění Zdeňka Junáka, topič Barett (Dušan Vitázek) nebo Jiří Mach v roli důstojníka Murdocha. Nezklame Petr Štěpán v roli povýšeneckého majitele lodi Ismaye, Petr Gazdík jako jeho protiklad v roli skromného hlavního konstruktéra Titanicu Andrewse nebo Aleš Slanina v roli roztomile workoholického radisty Bridea. (…) TITANIC nabízí strhující taneční, herecká a pěvecká čísla, výpravné kostýmy a atmosféru silného příběhu, ze kterého (nejen) v závěru mrazí. Autorům se podařilo přenést na divadelní prkna bezesporu nový muzikálový hit. Příběh s sebou nese i poselství, které je v dnešní přetechnizované době plné spěchu a rychlosti stále aktuální – cena po dokonalosti a rychlosti může být někdy příliš vysoká. Protože to byla právě lidská pýcha, která strhla Titanic až na dno oceánu.

 

TITANIC, KTERÝ NEKLESÁ KE DNU

Luboš Mareček 20. leden 2016 zdroj www.mestohudby.cz

(…) Diváci, očekávající od divadelní verze totožný milostný příběh jako ve filmu, budou nyní poněkud zklamáni. I když by vlastně nemuseli, protože divadelní zpracování TITANICu sice nemá těžiště v milostném příběhu mladého páru, ale i tak servíruje lásku v mnoha podobách napříč sociálním i pracovním postavením. (…) V hudebním vyznění je Mošova inscenace monumentální či majestátní, podobně jako scénografie Christopha Weyerse. Je ovšem také na mnoha místech dostatečně uměřená, až intimní. (…) Obsahuje ve správné míře očekávanou velkolepou podívanou, která ale nedrtí naznačený vzkaz této story: lidská láska, ale vlastně jakákoliv pozitivní a užitečná aktivita člověka, je vlastně nepotopitelná. (…) Podtrženo, sečteno: silná muzika, co se týče jejího konstruktu i orchestrálního provedení, zdařilá scénografie a kostýmy, plno špičkových pěveckých i hereckých i tanečních výkonů. A také chytrá režie, která nedopustila udělat z celé tragické záležitosti sladkobolný kýč. (…)

 

MUZIKÁL TITANIC V BRNĚ

Peter Stoličný 20. leden 2016 zdroj www.i-divadlo.cz

(…) Městské divadlo Brno má nejenom výborně připravené herce (zpěváky, tanečníky, vše v jedné osobě), ale také dramaturgy a režiséry. Jenom s tímto „materiálem“ se mohou docela odvážně pustit do děl původních i světových. Nestává se často, aby se na české muzikálové scéně objevilo dílo, které je již světově známé, a přece u nás neuvedené. To je případ také muzikálu TITANIC. (…) Ve stručném náhledu na novou inscenaci v případě interpretů je snad zbytečné potvrzovat, jak je který herec, zpěvák či tanečník dobrý (i když by to interprety jistě potěšilo), a tak jenom konstatujme uznání nad tím, kolik toho interpreti umí. Opět jsme na jevišti viděli výborně připravené umělce. Schopné zvládnout dramatické role a vedle toho se vyjadřovat tancem a zpěvem tak, že by jim mohl závidět nejeden „slavný“ interpret takzvané populární zábavy. Městské divadlo Brno je navíc místem, kde platí, že sotva si diváci zvyknou na „své“ interprety, objevují se tu najednou další – z nové generace. A ti jsou zase výborně připraveni.

 

TITANIC ŠEL KE DNU, ORCHESTR HRÁL DÁL. A SKVĚLE

Lenka Suchá 19. leden 2016 zdroj Brněnský deník

Další světový muzikál dosud neznámý pro české diváky představilo v sobotní premiéře Městské divadlo Brno. Někdejší broadwayský hit TITANIC o ztroskotání slavné stejnojmenné lodi nastudoval tým režiséra Stanislava Moši. (…) Co však dělá z muzikálu zážitek, je strhující hudba. Šestadvacetičlenný orchestr pod vedením dirigenta Dana Kalouska, který je zároveň i autorem hudebního nastudování, interpretuje skoro až filmové či symfonické pasáže z pera Mauryho Yestona zcela suverénně. Hudba má od začátku do konce velmi dramatický náboj, přičemž dobře do díla začleňuje ragtime, objev přelomu 19. a 20. století. V kombinaci s autentickými zvukovými efekty dokáže v divácích vyvolat skutečné tísnivé pocity, které z nich téměř dělají účastníky plavby i následného boje o přežití. Především ve druhé polovině, která se celá odehrává už po nárazu Titanicu na ledovec, dostává dění na scéně spád. Stejně tak herecky staví muzikál TITANIC na souhře celého týmu a nevyzdvihuje žádného konkrétního jednotlivce. Městské divadlo Brno tak mohlo znovu potvrdit, jak vyrovnaný ansámbl ve všech věkových kategoriích má pro tyto případy k dispozici. Téměř osmdesátka herců v někdy až trojitých alternacích se skvěle popasovala s typově různorodými charaktery. Ty výborně dokresluje detailní propracování kostýmů od Andrey Kučerové. Příznačně ilustrují společenské postavení od těch nejchudších až po miliardáře. (…)

 

 

ŽÁDNÝ PES TITANIC NEPŘEŽIL

Jiří P. Kříž 18. leden 2016 zdroj Právo

(…) Profesionálnější tým v Česku nedá nikdo jiný dohromady. Jenom nositelé Thálií! Petr Gazdík, Petr Štěpán, Dušan Vitázek, Zdena Herfortová, Radka Coufalová, Markéta Sedláčková, jestli jsem na někoho nezapomněl. A to ještě Zdeněk Junák, Jana Musilová, Igor Ondříček, Jan Apolenář, Jiří Mach, Aleš Slanina, Ladislav Kolář, Robert Jícha, Evelína Studénková nebo Eliška Skálová k ní mají věčně nebo i právě nakročeno. Jako v každém modernějším muzikálu i v Brně nakonec příběh dopadne lépe než ve filmu. Titanic se sice potopí, ale hlavní hrdinové, tentokrát z lidu, pasažéři třetí třídy Kate a Jim, Irové jak polena – Eliška Skálová, Markéta Pešková nebo Barbora Remišová a Marek Kolář či Jan Brožek – přežijí a mohou se šťastně políbit… Ti, kteří měli umřít, zahynuli. (…) Muzikál TITANIC je výkvětem možností současného divadla. Za zhlédnutí určitě stojí.

 

TITANIC – LOĎ PLNÁ NADĚJÍ

Vratislav Mlčoch 18. leden 2016 zdroj www.babocka.vram.cz

(…) Muzikál není o procesu potápění nejslavnější lodi v historii lidstva, ale spíše o lidech, kteří na ní cestovali, a o její posádce, o tehdejší společnosti. Rovněž nečekejte milostný příběh ze stejnojmenného filmu, (…) ale milostný příběh tam je, pravděpodobnější a reálnější, ne z říše pohádek. Díky tomu lze muzikál TITANIC považovat za plastické zobrazení tehdejší doby a společnosti, tak trochu rozdělené do kast, pro větší atraktivitu doplněné pěknými písněmi. Máte-li rádi film, zajděte si na tento muzikál, abyste příběh zkázy veliké lodi a lidí na ní se plavících uviděli z jiné perspektivy. (…) Nádherná hudba, velmi impresivní, moderní, živá, melodická, trošičku symfonická, propracovaná, vyaranžovaná do dokonalosti. Perfektní pěvecké výkony, úsporné, výstižné a vtipné dialogy, choreograficky zdařilá taneční čísla, častý potlesk při otevřené scéně. A ta scéna je moderní, úsporná, čistá, výstižná podobně jako kostýmy, které nejsou přehnaně secesní. Na scéně paralelně běží několik příběhů jak cestujících všech tříd, tak členů posádky, všechny ale přiměřené a vkusné, noblesní a vtipné. Není zde žádná dominantní role vyjma kapitána, který dominuje, jak se na jeho funkci sluší, všechny mají přibližně stejný prostor, všechny jsou výtečné. (…) Bylo to vynalézavé, tragické, místy hrdinské, jindy zbabělé, vždy dojemné hlavně díky perfektním hereckým výkonům, mistrné režii a nápadité scéně. Ale hudba, hudba se zde překonává, to musíte vidět, to musíte slyšet. Závěrečné finále se zachráněnými v popředí a se zahynuvšími na tyčícím se ledovci je nezapomenutelné. (…)

 

VZHŮRU NA PALUBU TITANICU!

Vítězslav Sladký 16. leden 2016 zdroj www.musical-opereta.cz

(…) V TITANICu hraje prakticky celý velmi početný soubor Městského divadla Brno. (…) Těžko soudit, které z postav bychom měli označit za hlavní. Určitě se jedná o Kapitána, kterého zemitým způsobem hrál při premiéře Zdeněk Junák. Jeho Edward J. Smith je správný chlap, tzv. stará škola, který nerad slevuje ze svých zásad a dokáže zachovat chladnou hlavu v jakékoli situaci. To Jiří Mach alias snaživý, ale trochu váhající 1. důstojník Murdoch, na svoji šanci teprve čeká. Na divadelních prknech už své kvality prokázal, ovšem moře je neúprosné. Zejména, pokud do všeho mluví i Petr Štěpán coby majitel lodi J. Bruce Ismay, který nedokáže krotit svoji vášeň pro zdolávání limitů technických i podnikatelských. (…) Drsnou mužnost i strohou eleganci svým postavám zase propůjčili Dušan Vitázek jako zamilovaný topič Barrett a Igor Ondříček v úloze vrchního stewarda 1. třídy. Jako vždy byl pěvecky excelentní Aleš Slanina, hrající trochu podivínského telegrafistu Bridea. Za neodolatelná revuální čísla si vysloužil potlesk na otevřené scéně brilantně tančící kapelník palubního orchestru Jakub Zedníček. (…) Zamilovanou dvojici při premiéře ztvárnili herecky i pěvecky přesvědčivý Marek Kolář a půvabná Eliška Skálová. (…) Jejími společnicemi jsou další dvě temperamentní Kate v nastudování Viktórie Matušovové a Lucie Bergerové. Hlavními nositeli nostalgie se stává v této verzi postarší pár movitých manželů Strausových, když Ida odmítne nastoupit do záchranného člunu a setrvá věrně po boku svého manžela až do smrti na dně oceánu. Scéna, kdy Zdena Herfortová s Ladislavem Kolářem popíjí šampaňské na naklánějící se lodi, patří k vrcholům inscenace. (…)

 

Sledujte nás na

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací