Brněnská inscenace Našich furiantů hýří jadrným humorem
Kateřina Bartošová 7. leden 2001 zdroj Lidové noviny
Muzikálové směřování Městského divadla Brno je dávno ustálené a dobře známé. A z této koncepce nevybočuje ani nejnovější inscenace, Černínovi Naši furianti…
…Inscenace je zarámovaná v poněkud estrádním aranžmá… Stovky spuštěných girland, taneční čísla a zběsilé hromadné přesuny a úprky společně tvoří bujaré pozadí známé zápletky o volbě ponocného. Všechna dějiště předepsaná Stroupežnickým zde nahrazuje hospodský sál s živou muzikou nad zadní stěnou. I toto zjednodušení odpovídá charakteru inscenace, kde se vše podstatné děje v hospodě a zdrojem humoru je průběžná konzumace alkoholu…
Oživené národní obrození
(TOF) 4. únor 2000 zdroj Hospodářské noviny
…Černín využil dokonale muzikálových vlastností souboru a Jiří Pavlica vytvořil vynikající inscenační kulisu. Září v ní jediná čistá bytost Našich furiantů Markýtka v éterickém výkonu dobře zpívající a tančící loňské Thálie Petry Jungmanové… Bouře potlesků na otevřené scéně pak patří Ladislavu Kolářovi a Zdeně Herfortové (Dubští), Zeňku Junákovi a Evě Gorčicové (Buškovi), Martinu Havelkovi (vysloužilec Bláha), Eriku Pardusovi (švec Habršperk), Karlu Mišurcovi (krejčí Fiala) a jeho početné rodině, v níž dominuje dospívající dcerunka Kristýna Markéta Sedláčková… Národní obrození nemusí být časem mrtvým…
Na rundu zelené stále ještě nemáme
Jiří P. Kříž 7. leden 2000 zdroj Právo
…Stroupežnický má na novodobé inscenátory své nejhranější hry velké štěstí… V Brně se příležitosti rozkrýt věčné téma o malosti chopili s vervou. Upravovatelé jalové, a dnes již vpodstatě velmi nečtivé Stroupežnického hry, Černín s dramaturgem Jiřím Závišem, jako by zcela pochopili a oživili dávná záměr Jana Skácela převyprávět pro děti dnes již jazykově málo srozumitelné pohádky (nejenom) Boženy Němcové. Aniž se dopustili laciných politických aktualizací, přepsali Naše furianty ve stylu příkré, místy až brutální, tempově strhující frašky…
V Městském divadle Brno po letech ožilo české furiantství
Simona Polcarová 4. leden 2000 zdroj Brněnský den
…Režisér Zdeněk Černín, který se společně s Jiřím Závišem ujal lehké úpravy textu, pojal veselohru jako humornou taškařici nesmlouvavě mířící do vlastních řad… Černín mistrně inscenuje zejména hromadné scény… Leitmotivem představení se pak stává refrén jedné z písní Já, já, já měl pravdu, já ji měl, jenž přesně vystihuje povahy našich českých hrdinů…
…Černín předkládá charakteristiku českého človíčka bez pozlátka, se špetkou ironie, ale zároveň s láskou. Realistickým pojetím posouvá látku k dnešnímu divákovi způsobem nečekaně živým a záživným. Lehce ironizuje příliš sentimentální motivy a dělá si z nich legraci… Vtipně také nahrazuje punč a nechá popíjet své vesničany zelenou, klasické písně doplňuje novými a kolorit scény zpestřuje živou kapelou nad kulisami. Samotný děj vyšperkovává řadou režijních vtípků…
…Znamenitá je i Černínova práce s herci. Na všech je vidět, že si své furianty zahráli s ohromnou chutí a grácií… Pro vstup do nového tisíciletí vskutku zdařilé představení.
