Vážení divadelní přátelé,
MEZINÁRODNÍ DEN DIVADLA slaví od 27. března 1961 celá mezinárodní divadelní obec. Při této příležitosti jsou organizovány různé národní i mezinárodní divadelní akce a k nejvýznamnějším z nich patří Mezinárodní poselství, jejímž autorem se z podnětu Mezinárodního divadelního institutu stane každoročně jedna z celosvětově významných divadelních osobností. První provolání napsal začátkem 60. let Jean Cocteau. V roce 1994 byl jeho autorem dramatik Václav Havel, do té doby se vystřídali například Arthur Miller, Peter Brook, Pablo Neruda, Luchino Visconti, Eugene Ionesco, Kirill Lavrov, Edward Albee a Judi Dench.
Autorem letošního prohlášení je Anatolij Vasiljev, jeden z nejvýznamnějších evropských režisérů a pedagogů své generace, který se narodil 4. května 1942 v Rusku. Uznání si vysloužil jako absolvent režie na GITISu již svou prací pro divadlo MCHAT, v moskevském Činoherním divadle K. S. Stanislavského a v Divadle Na Tagance. Mezinárodní věhlas pak získal díky inscenacím uvedeným v Comédie Francaise, v Římě, v Avignonu, v Budapešti a ve Výmaru.
V Moskvě založil svou divadelní školu (Vasiljevovo Studio), která se v květnu 2001 v Moskvě stěhuje na třídu Sretenka do nové budovy, postavené dle plánů Vasiljeva a jeho kolegů: sestává ze dvou scén (Manege a Globe). Její velká skleněná okna měla evokovat atmosféru umělecké laboratoře, o níž Vasiljev usiloval. V r. 2006 po konfliktu s moskevskými správními orgány Vasiljev svou Školu opustil a přesunul se do Evropy: pracoval mj. v Paříži, Lyonu a Londýně. O tři roky později byl přizván ředitelem moskevského Velkého divadla/Bolšoj těatru k nastudování adaptace „Dona Giovanniho“. Další svou práci realizuje v Benátkách a ve Vroclavi. Patří k nejoriginálnějším osobnostem současného, nejen ruského divadla.
Ve svém poselství píše:
Potřebujeme divadlo?
Táží se tisíce zhrzených divadelníků a milióny znuděných diváků.
K čemu nám je?
V této době, kdy jeviště je tak nicotné v porovnání s prostranstvími měst a územími států, na nichž se odehrávají skutečné tragédie v reálném životě.
Co pro nás znamená?
Pozlacené portály, sametová křesla, omšelé kulisy, patetické hlasy
- anebo naopak: černé boxy zbrocené blátem a krví s klubkem zmítajících se nahých těl.
Co nám může říci?
Všecko!
Divadlo může říci všecko. Jak žijí bohové na nebesích a jak živoří trestanci v podzemních kobkách. Jak vášeň povznáší a láska ničí. Jak je dobrý člověk k nepotřebě a vládne švindl, jak žijí lidé ve svých příbytcích a děti v uprchlických táborech a jak se navracejí do pouště, připraveni o své nejbližší. Divadlo může mluvit o všem.
Divadlo bylo a vždycky bude.
A teď, v rozmezí posledních padesáti, sedmdesáti let je ho třeba obzvlášť. Ze všech živých umění totiž jedině na divadle platí: od úst k ústům, z očí do očí, od gesta ke gestu, od doteku k doteku, od těla k tělu. Nepotřebuje prostředníka, člověka od člověka dělí jen průzračná vrstva světla – nezná jih ani sever, východ ani západ – nic než světlo proudící ze všech světových stran, volně dostupné každému – nepříteli i příteli.
Potřebujeme mnohotvárné divadlo.
A ze všech jeho četných a rozmanitých forem nejvíce ty archaické. Divadlo rituálních forem není protipólem divadla civilizovaných národů. Světská kultura se vyčerpává, tzv. kulturní informace nahrazuje prostou autentickou podstatu jevů a kontakt s ní.
Ale divadlo je otevřené. A vstup je volný.
K čertu s chytrou elektronikou, mobily a komputery! – Jděte do divadla, obsaďte přízemí i balkony, zaposlouchejte se do slov a zahleďte se do živých obrazů – před vámi je divadlo! Nepohrdejte jím a neignorujte ho ve svém uspěchaném životě.
Potřebujeme každé divadlo.
Jediné divadlo nepotřebujeme: divadlo politických her, divadlo politických intrik, divadlo politiků, divadlo politiky. Divadlo každodenního teroru – individuálního i masového, divadlo s mrtvolami a krví na náměstích a v ulicích metropolí i vzdálených provincií, divadlo rozehrávané mezi náboženstvími a národnostmi.
Anatolij VASILJEV
(Přeložila Vlasta Smoláková.)
…Mezinárodní den divadla je jednou v roce, ale v divadlech se odehrávají svátky zázraků mezilidské komunikace každodenně…! Na shledanou tedy při svátcích dobrého divadla se s vámi u nás za všechny své kolegy těší
