květen 14/15

Vážení divadelní přátelé,

vzpomínám si na počátek devadesátých let, kdy bylo krátce po revoluci a zdálo se, že všech se má změnit a to, co fungovalo na prvý pohled tak nějak ze setrvačnosti, má dostat zcela nový rozměr, novou náplň, novou energii, a to vše už jenom proto, že nastala nová doba. A protože se kácely trůny i různé zbytečné a do té doby škodící instituty, hledalo se i mezi divadly, které z nich zrušit. A tehdy se v Praze vedla diskuse o tom, které z československých divadel je to nejzbytečnější. A ejhle, přišli na to, že nejzbytečnějším divadlem v naší zemi je to v Uherském Hradišti, a proto je zapotřebí ho zrušit. Ale co se nestalo – lékaři, inženýři, učitelé, právníci a další občané Uherského Hradiště se tvrdě ohradili: „…co nám v Praze saháte na naše divadlo? Řešte si vaše problémy o zbytečnosti toho kterého divadla u vás! My chceme mít své divadlo tady u nás v Hradišti!“ A tak se taky stalo. Slovácké divadlo dodnes v Uherském Hradišti těší své diváky a dá se říct, že radostně prosperuje.  

            Co z toho vyplývá? Že samospráva v naší zemi v mnohém dobře funguje a že není zapotřebí „zásahů z moudré hůry“ k tomu, aby bylo na provincii, (což je vlastně všechno mimo Prahu), lépe. Co však v naší zemi ale opravdu nefunguje, je přerozdělování peněz vybraných z našich daní. Celých těch 25 let od nastolení nových pořádků se finanční prostředky rekrutované z daňových výnosů koncentrují v centru – tedy v Praze. Prosím, proč ne. Mají tam spoustu práce s tím, jak zabezpečit téměř všechny funkce fungujícího státu. Tedy téměř všechny ovšem s výjimkou živého umění – činnosti divadel a symfonických orchestrů. Vždyť jak je to jinak možné, že si město Praha samo, (zdaleka nejbohatší město v naší zemi), tak jak je to v případě divadla v Uherském Hradišti, které je financováno zásadně ze zdrojů města Uherské Hradiště, neplatí byť ani jednou korunou hned dva operní soubory, působící na jejím území ve dvou obrovských domech, a veškeré jejich financování je realizováno z peněz tzv. státních, tedy těch vybraných na celém území ČR? Samozřejmě všichni přejeme Praze výborné stejně jako nádherné operní inscenace, ale nejsem si tak jist, jestli přinejmenším ti Pražané, kteří mají v rukou správu věcí veřejných, přejí taktéž výborné a nádherné inscenace divákům Slováckého divadla stejně jako těm všem ostatním divadlům jiným než pražským.

            O této zjevné nespravedlnosti píšu proto, že situace ve městech nacházejících se mimo Prahu, která chtějí provozovat svá divadla a své orchestry, je stále kritičtější a stát – ale ať nejsem nekonkrétní – tedy jeho správcové, jeho vláda, a to jsou zcela konkrétní lidé, se tváří, že se nic neděje. Zároveň musím podotknout, že všechna divadla v naší zemi, včetně těch pražských, získávají z veřejných zdrojů několikanásobně menší dotace než je tomu v jiných zemích v Evropě, a to třeba včetně Polska…

            Píšu o tomto problému proto, že chci všem těm, kteří nám v roce 2013 pomohli v celostátní akci „Pomozte svému divadlu“, ještě jednou poděkovat. Od té doby proběhla dvě veřejná slyšení v Senátu ČR, Senát pak přijal závazné usnesení o nápravě této situace, nová vláda si dala do svého programového prohlášení za cíl nastolit v ČR vícezdrojové, resp. kooperativní financování v rámci kultury a chystá se společné zasedání kulturních výborů Senátu a Parlamentu ČR se stejným cílem… Přejme si tedy společně, aby se podmínky pro uskutečňování divadelních zážitků a zázraků v naší zemi proměnily, aby znovu v Praze nemusely „chytré mozky“ uvažovat o tom, které divadlo je u nás nejzbytečnější a které zrušit, aby se ušetřilo…  

 Bez ohledu na tyto starosti se s vámi v hledištích našeho divadla na shledanou za všechny své kolegy těší 

Stanislav Moša 1. 5. 2015
Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací