Vážení divadelní přátelé,

dovolím si Vám letos popřát do nového roku poněkud v ironickém duchu…

         Představte se: ocitáme se v roce 2015 a všichni zajisté doufáme, věříme, jsme přesvědčeni, že tupost minulého století, která přinesla tolik zbytečně prolité krve, tolik zmarněných životů a tolik utrpení, je dávno zapomenuta a kolem nás existují již pouze lidé kulturní, vzdělaní, se smyslem pro humor i pro sebeironii… Jak jinak – vždyť „lidstvo“ se už tolikrát spálilo a podalo o tom nesčetně zpráv, takže kdo chtěl, mohl se dozvědět, poučit, vybavit se veškerým vědomým bohatstvím naší minulosti a k tomu využít i onu naši současnou výjimečnou technickou dokonalost bleskového přístupu ke všem informacím, což logicky znamená, že už vlastně neexistují žádní lidé bez možnosti odpovídajícího a přitom jednoduše všeobecně dosažitelného vzdělání… No není to krása? To vědomí celosvětově dominující inteligence, která nám otevírá veškeré možnosti dané nejen naší technickou, ale i mentální a duševní lidskou dispozicí? 

         A cože mě přivádí k tomuto přesvědčení? Co jiného, než že máme čím dále tím lepší zákony, stále úžasnější učitele, komplexně analytický vhled do minulosti a stále chytřejší a aristokratičtější politiky. Copak ten progres nevnímáte? A tak s radostným a optimistickým očekáváním všeho jenom nádhernějšího se probouzíme do prvých dnů nového roku! Držme si palce, aby toto logické vyústění posledních let probíhalo přesně tak, jak tomu náš nezřízený optimismus napovídá.  

         A jestli to nebude fungovat dle našich spravedlivých představ, nepropadejme panice. Počkejme ještě jednu až dvanáct generací a všechno to, o čem jsme doposud snili, čemu jsme bezpečně věřili a pro co jsme pracovali a čeho jsme se zatím z nejrůznějších objektivních důvodů nedočkali, nás zajisté nakonec oblaží v oné bližší, či vzdálenější budoucnosti. Všeobjímající moudrost lidstva se musí tak jako tak jednou stát dominantním fenoménem našich životů. K tomu, abychom byli chytřejší, moudřejší a vzdělanější, jsou navíc připravovány skvělé státně-stádní principy – jednotná přijímací řízení na všechny typy škol, jednotné maturity na všech typech škol zařízených na výrobu vrcholně jednotné inteligence, a to vše snad zamýšleno jako poslední obrana evropských kulturních tradic a vymožeností proti některým militantním ideologiím, k nimž jinak vysíláme bezzubé vzkazy typu: vzdělávejte se – budete mírumilovnější, neb ve vzdělání je zakotveno porozumění a tolerance…. Přesně tak, jak to klape u nás. 

         A tak vzhůru s neochvějným optimismem do nového roku, v němž budeme v našich bližních potkávat bytosti nabité vzděláním a rozumem a my mezi nimi budeme radostně rozlišovat maximálně ty vzdělané od těch druhých – inteligentních…

          Ale třeba to bude v tom novém roce tak nějak po našem jiné a normální a my budeme naslouchat našemu srdíčku, naší intuici, a náš cit, ne ta všelijaká média, nebo to tolikrát vzývané veřejné mínění, které je tak jako tak falešným odrazem jakéhosi kolektivního instinktu jakési kolektivní inteligence, nám napoví, co je správné.

         Náš mozek disponuje dvěma hemisférami. Ta jedna je zaměřena více racionálně – technicky, ta druhá více emocionálně – duchovně – umělecky. A žádná z nich by se neměla dostávat díky přetěžování jedné do pozadí. Měly by se totiž k našemu užitku vzájemně doplňovat.

         A tak vám všem přeju vstoupit do nového roku svobodně s otevřenou myslí i srdcem!

         A místem k plným douškům čerpání obého se snažíme pro vás být na našich jevištích – ve vašem divadle.

 

         Za všechny kolegy z Městského divadla Brno se na setkání s vámi v celém roce 2015 při svátcích rozkoše obou hemisfér našich mozků těší  

Stanislav Moša 1. 1. 2015
Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací