říjen 12/13

Vážení divadelní přátelé,

hned na počátku nové divadelní sezóny jsme se na vás obrátili o pomoc při kampani, kterou jsme realizovali společně se všemi kolegy z divadel v České republice. Děkujeme za váš vztah k této akci, který jste ve velkém počtu projevili podepsáním se do petičních archů na podporu této naší aktivity. Ještě jednou si vám dovoluju uvedením následujícího prohlášení zrekapitulovat smysl i cíl naší kampaně.
 
Prohlášení Asociace profesionálních divadel České republiky k aktuální situaci v oblasti živého umění:
Ve dnech 5. – 21. září pořádá Asociace profesionálních divadel České republiky informační kampaň pod názvem Pomozte svému divadlu. Vystoupeními regionálních divadel po celé zemi a na piazzetě před Národním divadlem, podepsáním petice diváky, divadelníky i občany, přes informace na webových stránkách a sociálních sítích a s pomocí médií chceme důrazně upozornit na skutečnost, že více než dvacet let není v Čechách a na Moravě vyřešen systém správy a financování regionálních divadel.
Za tu dobu prošla naše společnost mnoha reformami. Měnil se daňový, sociální a zdravotnický systém, zanikly a vznikly kraje, přesouvaly se odpovědnosti a pravomoci, jen na kulturu a živé umění se nemyslí. Prakticky všechny vlády slibovaly věnovat podpoře kultury alespoň jedno procento ze státního rozpočtu. Skoro všichni ministři deklarovali nutnost zavedení kooperativního financování divadel a orchestrů. Vedly se diskuse o tom, že zřízení krajů a následující reforma veřejné správy povede k nastavení dlouhodobě udržitelného systému. Vznikly koncepce, programy a politiky, jejichž součástí je i zvyšování podpory kultury a umění mimo Prahu.          
Výsledek je ovšem tristní. Státní rozpočet myslí na kulturu necelou polovinou procenta. Kraje podporují divadla a orchestry nesystematicky. Místo vládou přislíbených 150 miliónů korun na podporu regionálních divadel a orchestrů je v návrhu státního rozpočtu 37 miliónů. Stát dotuje vstupenky do divadel na území města Prahy 10krát více než ve zbytku republiky, přičemž v onom „zbytku“ žije 85 % občanů. Hlavní město Praha je pravděpodobně jedinou evropskou metropolí, která nepřispívá ani jedinou korunou na operní divadlo.
Neexistence systému a pravidel se však neprojevuje jen finanční nestabilitou a nespravedlností. Každoročně zažíváme zmatky a skandály kolem jmenování a odvolávání ředitelů kulturních institucí. Aktuální kauza odvolání ředitele Národního divadla je další v řadě podobných příhod. S pochopením sdílíme rozhořčení herců Národního divadla v Praze s událostmi posledních dnů, jež se u nás nedějí zdaleka poprvé.
Obáváme se však se vší vážností, že hlubší a horší příčinou neochoty a neschopnosti politických elit zavést alespoň nějaký systém správy divadel a dalších institucí v rámci celého státu není složitost takového kroku. Leccos lze totiž „opsat“ ze zahraničí a my sami jsme již podali přinejmenším desítky návrhů.
Obáváme se, že hlavní příčinou je prohlubující se duchovní a kulturní krize celé společnosti. České divadlo má totiž v naší historii výjimečné postavení. Stálo u obnovy národní identity, která se stala podmínkou naší státnosti. Bylo po celou dobu naší moderní historie u všeho důležitého, bylo naším nejbezpečnějším ostrovem svobody i v nejtěžších časech. Nezájem o jeho další osud je v tomto kontextu nezájmem o osud vlastní identity i vlastní společnosti a státu. Je to urážka a ponížení sebe sama. Je to projev ztráty sebeúcty, sebedůvěry a schopnosti pravdivé sebereflexe. To vše jsou typické příznaky začínajícího patologického rozkladu osobnosti a v tomto smyslu i rozkladu a sebezničení vlastní kultury, identity i vlastní svobodné a na společných hodnotách a idejích rozvíjející se společnosti.
Zasadit se o vyřešení tohoto problému znamená nejen protestovat a donutit parlament a vládu, aby plnily své povinnosti vůči našemu státu a jeho kultuře. Znamená to také pro nás – umělce od divadla – přestat se hádat, kdo má v tomto nesystému horší podmínky, a uvědomit si společnou odpovědnost za budoucnost české kultury v tom nejhlubším slova smyslu. Není totiž nadále možné kvalitně pracovat v podmínkách, které nejsou řízeny odpovídajícím systémem.
Očekáváme proto maximální zodpovědnost od vlády naší země při realizaci změn, které by nahradily věčnou improvizaci maximální profesionalitou. K tomu je zapotřebí neodkladně zahájit kroky vedoucí k vytvoření takových podmínek pro živou kulturu, abychom se jednou za její úroveň nemuseli hanbit.
Žádáme, aby byly okamžitě zahájeny procesy vedoucí k nápravě současného skandálního stavu.
„Ještě žádný národ nikdy neprodělal na kultuře, ale každý prodělá na nekulturnosti!“
 
V úctě a s díky tentokrát za všechna divadla i jejich diváky v naší zemi
Stanislav Moša 7. 10. 2012
Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací