září 11/12

Vážení divadelní přátelé!

Na konci srpna jsme slavnostně zahájili novou divadelní sezonu 2011/2012, kterou jsme pro Vás začali připravovat již před prázdninami. Při mém posledním setkání se všemi kolegy řediteli českých divadel, mě mnozí z nich vyjadřovali pozitivní závist nad naším dramaturgickým plánem… závist, která je podle jejich soudu motivovaná za prvé: možnostmi našeho divadla vůbec realizovat některé inscenace, jež se k nim na jejich jeviště nikdy nemohou dostat, za druhé: výběrem těch nejlepších realizačních týmů v čele vždy s významnou režisérskou osobností a za třetí: v neposlední řadě, možnostmi našeho divadla vybavit tu kterou inscenaci vedle špičkových interpretů i kostýmy, dekoracemi, orchestrem a dalšími atributy srovnatelnými snad jenom s Londýnem či New Yorkem (Vy, kteří jste měli možnost v těchto městech navštívit některá divadelní představení, víte, že mí kolegové nepřehánějí). Jestliže nám takto krásně závidí ředitelé, což teprve diváci jejich divadel! (Prosím, přijměte tuto zprávu ne jako vychloubání, ale jako radostné konstatování.)
    
O prázdninách jsme obdobně jako v minulých letech vystupovali s našimi představeními i v zahraničí. V nádherné chorvatské Opatiji jsme v amfiteátru pro 4.000 diváků odehráli představení našeho muzikálu West Side Story, stejně jako na kouzelném hradě v rakouském Garsu, kde nás při dvou představeních zhlédlo 3.000 diváků. Do Garsu jsme byli letos pozváni poté, co jsme zde před rokem s velkým úspěchem uvedli muzikál Jesus Christ Superstar, který se na všech evropských jevištích se zcela výjimečným ohlasem publika. Při loňském představení nás však právě v tomto městě potkaly navíc ještě některé neobvyklé události, skrze které se stala inscenace Jesus Christ Superstar ještě zajímavější, než kdykoliv jindy. Ve scéně Ježíšova ukřižování, kdy na scéně „létají” blesky uskutečňované osvětlovači divadla, zní hromy pouštěné zvukaři, tak tedy při onom ukřižování režisér Nejvyšší zařídil bouřku skutečnou! V provazech deště se ztratil pláč pozůstalých, hřmot a blesky byly skutečné, stejně tak děsivé jako i povzbuzující v příslibu pozitivních změn... Můžeme mluvit o štěstí, že to vše se spustilo až po scéně sebevraždy Jidáše. Představitel této role Petr Gazdík si totiž pro tento akt vyhlédl nejvyšší místo na této přirozené, nádherné scénografii  na vršku hradební věže, která je však logicky v současné době opatřena hromosvodem. Petr Gazdík při zaujetí situací i svým zpěvem nevnímal, jak se blíží bouře a jak si možná publikum poprvé přeje, aby Jidáše nestihl spravedlivý trest. Jevištně „zemřel” dříve, než se to mohlo vskutku skrze blesky opravdové udát. Naštěstí při ukřižování Dušana Vitázka, který hraje titulní roli Ježíše, nepoužíváme železné hřeby, a tak jsme si mohli v klidu vychutnat pompézní závěrečnou scénu v režii onoho nejvyššího a nejvýznamnějšího režiséra v našem vesmíru...
     
I v Brně jsme si letos na začátku prázdnin „užili” rozmaru počasí, ale všechna představení na Biskupském dvoře proběhla k maximální spokojenosti všech jejich diváků.
    
Předpokládám, že i inscenace očekávající Vás v bezpečně uzavřených budovách našeho divadla na Činoherní a Hudební scéně v nové sezoně budou pro Vás pro jejich komplexní kvalitu, okořeněnou vždy mimořádnými hereckými výkony úchvatným zážitkem.
    
Nashledanou se s Vámi ve Vašem Městském divadle Brno těší
 

Stanislav Moša
ředitel Městského divadla Brno
Stanislav Moša 22. 8. 2011
Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací