Řek Zorba

V Plzni byl Zorba uveden v roce 1979 a Jiří Miegl se zařadil mezi jeho nejznamenitější interprety. Po téměř třiceti letech se slavný muzikál vrací – a režie je svěřena témuž muži, Petru Novotnému. Tehdy byl Zorba jedním z jeho prvních muzikálových titulů, dnes patří mezi muzikálové celebrity. Je velmi dominantní uměleckou osobností a přenáší na scénu nejen samotnou vlastní inscenační úpravu, ale především obrovskou zkušenost (Zorbu režíroval i v roce 1999 v Hudebním divadle Karlín) a precizní smysl pro detail. Jak známo, Zorba je filozoficky laděným titulem, který se svým výrazně činoherním akcentem řadí k muzikálům typu Šumaře na střeše nebo Muže z La Manchy a výrazně se odlišuje od tzv. „velkomuzikálů“. Právě proto je konstrukce scén a gradace příběhu nesmírně důležitá (první dějství je například daleko komediálnější než druhé), i s ohledem na nutnost úspornější choreografie (Petra Parvoničová), jejímž vrcholem musí být slavný Zorbův tanec, ovšem zemitý a spontánní. Tanec, který není vystavěn na obvyklý efekt, ale tanec jako životní postoj, symbol očisty a radosti. Petr Novotný dosáhl maximálního účinku bez režijních exhibicí, čímž posloužil dílu mírou vrchovatou. Společnou řeč našel nejen se zmíněnou choreografkou, ale také s oběma výtvarníky – Ivo Žídkem (scéna) a Romanem Šolcem (kostýmy), kteří jej podpořili citlivým vyjádřením symboliky chudé krétské vesnice.

Brilantní hudební nastudování je dílem nejen dirigentů Jiřího Petrdlíka a Pavla Kantoříka, který řídil slavnostní premiéru, ale také sbormistryně Kateřiny Studentové, která si musela poradit s nepříliš rozsáhlými, ale mnohdy rytmicky náročnými pasážemi vesničanů, chóru či admirálů. Velmi efektní byl i vstup horníků „a capella“ doprovázený tlukotem holí.

Brněnský herec Ladislav Kolář v titulní roli se stal protagonistou premiérového večera – a také jeho hlavní hvězdou. „Láry“ Kolář je skutečným pábitelem tělem i duší, dokonce z českých Zorbů je fyzicky románovému předobrazu nejpodobnější. I nezaměnitelný brněnský přízvuk jakoby akcentoval makedonskou příslušnost člověka, který si přenáší svojí kulturu do cizí společnosti. Přirozené charisma a solidní zvládnutí pěveckých nároků jej řadí do společnosti Zorbů nejvýraznějších.

Mladého intelektuála Nikose, kterému Zorba předává svoji životní moudrost, velmi citlivě ztvárňuje Jan Kříž (alt. Jan Kaštovský), který od dob třetí řady Superstar obdivuhodně dospěl nejen pěvecky, ale i herecky. Na celkem malé ploše a v přímém kontrastu se svým repertoárem dokázala ukázněným výkonem zaujmout Michaela Rybicka jako komunitou zatracená Vdova (autoři jí symbolicky nepřiřkli ani jméno) a také Petr Dudás coby Mimiko. Komediálně rozvernou i dojemně okouzlující Hortensií je opora plzeňského souboru Stanislava Fořtová. Do dominantnějšího postavení staví inscenační úprava Petra Novotného v porovnání s broadwayskou verzí úlohu osudu, který zde prezentuje antický chór, zastoupený zpěvačkou a hlasy dvou zpěváků (Stanislav Kvapil a Radek Štědronský Shejbal). O roli této zpěvačky se dělí další finalistka Superstar Leona Černá s Athinou Langoskou, která premiérovému představení vtiskla nepopsatelně autentický řecký prvek.

 

Říká–li se, že je divadelní postava vytesána jakoby z jednoho kvádru, bývá to většinou pouhé klišé. Titulní hrdina amerického muzikálu skladatele Johna Kandera a libretistů Freda Ebba a Josepha Steina podle románu řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise však takový je. Musí mít silné charisma spojené s životní zkušeností. Plzeňský muzikálový a operetní soubor proto oslovil předního sólistu opery Divadla J. K. Tyla Dalibora Tolaše, který rád zkouší i jiné žánry včetně muzikálu a operety. Alternuje s Ladislavem Kolářem z Městského divadla v Brně, který vystoupil o premiéře a jehož charisma jako by se pro tuto postavu zrodilo. Tragikomickou Hortensií v dalším ze svých obrovských jevištních výkonů dojímala nenapodobitelná Stanislava Topinková–Fořtová. V mladého Zorbova spolusouputníka Nika se převtělil s obdivuhodnou přesvědčivostí a jistotou Jan Kříž, známý ze soutěže Česko hledá SuperStar. V alternaci uvidíme domácího sólistu Jana Kaštovského, kterého si Plzeň musí vážit za každou z jeho dosavadních rolí. Krásným zpěvem oslovily o premiéře i hostující Athina Langoská a plzeňská Michaela Rybicka.

Výmluvná a vkusná je v novém nastudování inspirace Krétou první poloviny minulého století. Inscenace muzikálu Řek Zorba má všechny předpoklady ozdobit repertoár Divadla J. K. Tyla na řadu sezon.

 

Řek Zorba je muzikálem s hudbou, jež zalézá pod kůži, aby se tu lépe uchytily i myšlenky. Zorba je starý chlap, který hodně prožil a dobře ví, že i hodně chyboval. Nevrací se omyly napravovat. Jde dál a chce jít dál vzpřímený a poučit se z předchozích šlápnutí vedle. A totéž se snaží naučit i Nika, i lidi ve vesnici. A vlastně i diváky v hledišti. Režisér Petr Novotný pro to zvolil ty nejpřímočařejší postupy: nevyjadřuje se v jinotajích, nic nepřizdobuje, nesnaží se exhibovat. Svým nezaměnitelným rukopisem zkrátka „jen“ vypráví příběh. Vypráví ho tak, jak ho napsal do románové předlohy Nikos Kazantzakis i do libreta Joseph Stein.

Řek Zorba není oddechovým představením, nezávaznou zábavou, která vám vyčistí hlavu. Ale pokud už máte právě takových plytkých chodů servírovaných televizí plné zuby, je Zorba ideální alternativou pro spravení chuti.