Ztracený ráj (zpráva o člověku)

Ztracený ráj (zpráva o člověku)

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra15. únor 2020
  • Délka představení3:15 hod.
  • Počet repríz11
  • Cena 450 - 480 Kč

jevištní báseň o prvotním hříchu člověka

Ztracený ráj je právem považován za jedno z nejvýznamnějších literárních děl historie. Jedná se o rozsáhlou, dvanáct knih čítající epickou báseň geniálního anglického básníka Johna Miltona, který vytvořil dílo tázající se po kořenech lidského zla a hříchu. Ve světě 21. století se tento literární skvost sedmnáctého století jeví jako neskutečně aktuální proud otázek, na které chceme a potřebujeme znát odpovědi. Nelze je vyjmenovat všechny, ale tou stěžejní se zdá být ta, která se ptá, jestli skutečnost, že člověk podléhá porušení domluvy a slibu, i když tuší fatální následky svého činu, je dána neustálou lidskou nespokojeností anebo je to jen lidský rozmar. Jedná se opět o tázání se po podstatě prvního lidského hříchu, který je označován také jako dědičný, jako jakýsi neblahý odkaz našich předků a dějin. Je vůbec možné, aby člověk moderního věku dokázal připustit ještě možnost ztišení, pokorného vhledu do svých vlastních selhání, ve kterých je možné najít cestu ke skutečnému štěstí?

Příběh odkazuje ke starozákonní knize Genesis, k vyhnání z Ráje člověka Bohem poté, co byla porušena smlouva, poté, co člověk naváděn pokušením, příslibem rozkoše a poznáním podlehne. Nemá i člověk dneška neustálou potřebu podléhat falešným hlasům, falešným výhodám, chvilkovému blahobytu, na úkor přirozené úmluvy se svým svědomím, se svými kořeny, nebo prostě jen se svým jasným a čistým přesvědčením o tom, co je dobré a co zlé? A na druhé straně, jak rozpoznat zlo, když je zahalené zlatým závojem, svůdným úsměvem, nebo okamžitým „polechtáním“ ega?

John Milton mluví jazykem plným metafor, v jeho přenádherných vizích se to hemží obrazy pekla, ráje, padlých andělů, války o duši člověka… Naší ambicí je převést tento jeho jazyk do řeči současnosti a najít jasné souvislosti v odkazu geniální velké renesanční poezie s realitou dneška. Dramatizátorem tohoto úchvatného díla a režisérem inscenace je Dodo Gombár.

Upozornění: V představení se používají tabákové výrobky.

Ve veřejných prostorách Městského divadla Brno se samozřejmě nekouří. V případě užití tabákových výrobků na jevišti v rámci předepsané herecké akce jde o umělecké dílo, které požívá ochranu nedotknutelnosti ve smyslu autorského zákona. Cigareta je tak považována za rekvizitu. Používání cigaret, a to i elektronických, v již zrealizovaných představeních je považováno za umělecký efekt, který zatím nelze jinak nahradit. Nejedná se o kouření cigaret či dalších tabákových výrobků, ale o umělecké ztvárnění této činnosti.

Autor

Režie

Asistent režie

Kostýmy

  • Eva Jiřikovská

Dramaturg

Scéna

  • Eva Jiřikovská

Hudba

Světelná režie

  • Martin Seidl

Pohybová spolupráce

  • Ján Ševčík

Jazyková spolupráce

  • Eva Spoustová

Umělecký záznam a střih představení

  • Dalibor Černák

Plakát

  • Tino Kratochvil, Petr Hloušek

Syn Boží

Gabriel

Moloch / Chór

Chaos / Chór

Mamon / Chór

Musa / Chór

Žena / Chór

Muž / Chór

Kytarista

ZPRÁVA O ODVAZE I VKUSU!

Petr KlariN Klár 2. březen 2020 zdroj www.divadelni-noviny.cz

(…) Palcát intenzivní odvahy nejen dramaturgické aktuálně extaticky třímá Městské divadlo Brno, jež důležitou metu zdolalo historicky prvním domácím uvedením scénické adaptace Miltonova Ztraceného ráje. (…) Nejslavnější dílo proslulého barokního veršotepce se ocitlo v hledáčku jednoho z předních mystiků současného středoevropského divadla, režiséra a autora scénáře Doda Gombára, jenž je přibližuje dnešku coby veskrze současnou, jasnozřivě kreativní a formálně i ideově atraktivní tragikomickou disputaci nad věčností střetu idejí dobra a zla. Inscenace (…) je bujarou oslavou svobody, jevištní inteligence i svůdnosti. (…) Herecký ansámbl (…) rozpustile hýří v záplavě jevištní imaginace i uměleckých impulzů. Kolektivní energie díla je nepřehlédnutelná a hbitě rozpouští bariéry mezi jevištěm a hledištěm. Vztahy mezi anděly, démony, bohy, alegorickými postavami i lidmi jsou přehledné a tepou komplexními emocemi i humorem nezřídka sarkastickým. Ztracený ráj je darem především pro trio mužských aktérů, z nichž největší pozornost na sebe poutá Petr Štěpán. Jeho Satan je charakterem ryze současným – charismatickým sólistou i podzemním revoltérem a důstojným, přestože opakovaně selhávajícím, soupeřem Bohu. Zdánlivě samolibé hrátky s hlasem jsou zde v souladu s nonverbální stránkou postavy, jež poutavě implikuje nejen falešného hráče, ale i mnohokrát citově polámanou bytost. Hospodin je v interpretaci Zdeňka Junáka čistou definicí potměšilé moudrosti stárnoucího stvořitele, jemuž poklidné spočívání značně komplikuje vědomí věcí příštích i neutuchající touha k hrám. (…) Korunu krále večera si však přisvojil Milan Němec coby Uriel. Archanděl světla a moudrosti je v Gombárově paralele divadla a světa režisérem, tedy skutečným srdcem Ráje, i autorovým alter egem. Zdánlivou fádnost Urielova vzhledu kompenzuje vynikající úroveň jevištní mluvy, plastičnost ve spojování lidských atributů s andělskými, a především autenticita soucitu s lidským údělem. Zrod podstaty humanismu v reálném čase. (…) Brněnský Ztracený ráj je počinem, jenž nesmí být přehlédnut. (…) Naléhavě a aktuální formou v něm promlouvá odvaha, krása, rozum i cit. Divadlo stvořené z lásky!

 

POZORUHODNÁ DĚJEPRAVA

Luboš Mareček 25. únor 2020 zdroj Lidové noviny

Městské divadlo Brno uvedlo dramatizaci epické básně Johna Miltona Ztracený ráj s podtitulem Zpráva o člověku. (…) Gombár našel ideální a funkční klíč. Před publikem ve své inscenaci rozbalil nejen svět Miltonovy staré básně, místy ji vložil do prostředí dnešní

divadelní zkoušky, jindy zase jazykem dneška vypráví a prodlužuje některá témata předlohy. (…) Naléhavě se ptá současníků, co oni považují za dnešní ráj, zda o něm vůbec přemýšlejí, zda jej žijí, nebo o něj už dávno ve svém nitru či představách přišli. Dělá to formou důmyslné a obrazivé montáže, v níž se primárně neobdivuje kráse veršů a jejich vznešenému jazyku. Režie touží obrátit zrak obecenstva k intimní zpovědi o jeho vlastním selhání, pojetí hříchu, touze po blahobytu či rozlišování dobra a zla. (…) Zobrazuje vyhnání prvních lidí z ráje. (…) Eva tady ze zakázaného ovoce vaří marmeládu, kterou je zapovězeno ochutnat. Její svádění Satanem vtipně evokuje naše otročení moderním technologiím od internetu přes smartphony až po nakousnuté jablko jisté slavné americké počítačové firmy. Bůh je tady někdy i přehlížený senior na vozíčku (a taky ředitel divadla), Uriel trochu unavený anděl (a trochu režisér tohoto představení) a archandělský tým Gabriela a Michaela tady hrají dvě sexy herečky v minišatech (které jindy jsou hašteřící se kolegyně). (…) Přiznaná paralela rajského

dění s divadelním provozem je tady funkční, odlehčuje děj a umožňuje dělat režii kýžené úkroky k dnešku. (…) Zcela samostatnou kvalitu inscenace představuje kolektivní

výkon, který je tady soudržný, kompaktní. (…) Svrženého ďábla hraje Petr Štěpán nejen s prvoplánovým mefistofelstvím, ale také s jakousi uštěpačností, která vzlíná na závěr večera,

když si dělá selfie s vyhnanými hříšníky i nebeskou tlupou. Štěpán je logickým a nosným těžištěm inscenace, kolem něhož rotují další hezké výkony. Jmenujme Jakuba Przebindu coby

Belzebuba, Milana Němce jako nešťastného a nerespektovaného Uriela. Opravdu hezky strukturovaný výkon nabízí Jan Brožek a Barbora Goldmannová jako Adam a Eva. (…)

 

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací