Hamlet aneb Hádala se duše s tělem

Hamlet aneb Hádala se duše s tělem

  • Žánr Činohra
  • Scéna Činoherní scéna
  • Premiéra9. září 2023
  • Délka představení3:00 hod.
  • Počet repríz7
  • Cena 540 - 580 Kč

nesmrtelná tragédie o hledání odpovědí

Svou nejproslulejší tragédii napsal William Shakespeare někdy mezi lety 1601–1602 a od té doby tento příběh znovu a znovu vybízí inscenátory po celém světě k opakovanému uchopení a pokusu o nalezení odpovědí alespoň na některé z mnoha otázek, které jsou v něm vetknuty. Lze ve jménu vyšších cílů porušit základní morální pravidla? A může jedinec vzít spravedlnost do vlastních rukou a obhájit své zločiny před vlastním svědomím? Je možné si uprostřed morálního bahna zachovat čistý štít? A jaké místo zastává v nejisté a pochybné lidské existenci láska? Hamlet se tak stal nejznámějším, byť fiktivním dánským hrdinou a nesmrtelně se vepsal do dějin literatury, divadla a přemýšlení o světě.

Slavný alžbětinský dramatik popisuje v Hamletovi stejně pečlivě vnitřní svět svých postav jako i vnější dějové okolnosti, které je obklopují. Můžeme tak příběh vnímat jako tragédii jedné rodiny, která se ovšem záhy rozvine v detektivku s politickým kontextem. Hamlet předstírající šílenství pátrá po pravdě o smrti svého otce a díky tomu se dozvídá mnohé o společnosti, z níž pochází, ale také především o sobě samém. Zločin je však třeba odčinit i za cenu špíny, do níž takový pokus o nápravu hlavního hrdinu uvrhne.

Bylo jen otázkou času, kdy se režisér Stanislav Moša po úspěšných inscenacích jiných Shakespearových dramat (Benátský kupec, Král Lear, Antonius a Kleopatra) rozhodne uvést i tuto jeho nejhranější tragédii, a to opět v nesmírně poetickém, avšak srozumitelném a divadelně působivém překladu Jiřího Joska. Pod podtitulem Hádala se duše s tělem se rozhodl tentokrát pro výrazné interpretační gesto: proslule rozpornou postavu Hamleta, snad nejsložitější charakter světového dramatu, svěřil hned dvěma hercům, kteří budou na jevišti existovat vedle sebe jako jakási dvojjediná bytost. Jsou jimi čerstvá posila našeho souboru, mladý a mimořádně nadaný Martin Mihál a jedinečná opora našeho souboru Michal Isteník. V tomto pojetí se Hamletův svár nepochybně stane zcela výjimečným zážitkem.

Autor

  • William Shakespeare

Asistent režie

Překlad

  • Jiří Josek

Dramaturg

Odborná spolupráce

  • Daniela Halámková

Produkce

  • Zdeněk Helbich

Světelný design

  • David Kachlíř

Umělecký záznam a střih představení

  • Dalibor Černák

Pohybová spolupráce

  • Zuzana Holbeinová

Úprava

  • Stanislav Moša

Plakát

  • Petr Hloušek, Tino Kratochvil

Hamlet, princ dánský

Hamlet, princ dánský

Claudius, král dánský, Hamletův strýc

Duch mrtvého krále, Hamletova otce

Gertruda, královna, Hamletova matka

Polonius, kancléř

Laertes, Poloniův syn

Ofelie, Poloniova dcera

Horacio, přítel a důvěrník Hamletův

Rosencrantz, dvořan, bývalý Hamletův spolužák

Guildenstern, dvořan, bývalý Hamletův spolužák

Fortinbras, princ norský

Voltemand

Marcellus, člen královské stráže

Barnardo, člen královské stráže

Osric, dvorský elegán

První herečka/Královna

Druhý herec/Lucianus

Hrobník

Vesničan

Kapitán ve Fortinbrasově vojsku

Hamlet - pokorný a dynamizující Matrix

Josef Meszáros 11. září 2023 zdroj www.scena.cz

“Stůj! Odpověz! Říkám ti: mluv!” Horacio tak otevírá jednu z nejhranějších tragédií anglického dramatika Williama Shakespeara. Městské divadlo Brno nasadilo tento titul na začátek nové sezóny 2023/24. HAMLET se stal další výzvou pro brněnské inscenátory, v jejichž čele stojí režisér Stanislav Moša. (…) Režisér Stanislav Moša předkládá divákům Hamleta vyzrálého, moderního a bezesporu aktuálního. K textu i k hercům přistupuje s velkou pokorou. Jeho režijní nápady, a mezi ně patří Hamlet ztvárněný současně dvěma herci, nejsou prvoplánové, ale mají své odůvodnění a smysl. Velmi zásadně do sebe zapadají, podtrhují interpretaci Shakespeara, ale v žádném případě se nevnucují, nevtírají se ani se nepodbízí. Prostě jsou jasně čitelné, provokující a na místě.
Celá stavba Shakespearova textu je stylově čistá a srozumitelná. Interpretace Stanislava Moši dává všem výstupům, chcete-li obrazům, řád a smysl. Všechny scény, bez příkras a patosu jasně klíčují Shakespearův záměr. Z dané inscenace máte pocit, že Hamletovi začínáte rozumět hned napoprvé.

Celé pojetí dané inscenace nestojí jen na režisérových nápadech, a znovu zdůrazňuji pokorné a poctivé inscenování, ale o své si říká každá inscenační složka. Ať už je to “prázdná” scéna (autor Christoph Weyers), která podtrhuje slova (Slovo - a to uvádím záměrně, protože celý text Hamleta je skutečně geniálně až brilantně napsaný). K tomu patří dobrý překlad Jiřího Joska. Vraťme se ke scéně, protože její “prázdnota” je zaplněná jednoduchými hranoly se čtvercovou postavou. Tyto mění barvu a nastupuje symbolika a výklad barevného řešení (modrá, bílá, červená, fialová, růžová ad.). Hranoly jsou statické nebo dynamizující. Až máme pocit, že se na jevišti objevuje digitální svět Matrixu, ale hlavně tato světelná a scénografická čistota opět podtrhuje slova (Slovo).
A dostáváme se k hudbě, protože když je “prázdná” scéna, pak diváka musí zaujmout kostýmy, herecké výkony a hudba. A ta od Mirka Vuksanoviće nabízí nejen hudební atmosféru, ale zvukově dokresluje dění na scéně s veškerým možným hudebním tajemstvím, ať už jsou to hudební motivy, nástrojová interpretace, ale hlavně stylová pestrost. Těšit se můžete i na rockovou hudbu a jiné styly.

Centrem inscenačního dění vždy zůstává herec. V případě Městského divadla Brno je jasné, že všichni herci na sebe vzájemně slyší, tím je inscenace po stránce sdílení velmi kvalitní. Každý na jevišti, ať je v jakékoliv roli, je výraznou hereckou osobností.
Duch mrtvého krále, Hamletova otce, v podání Petra Halberstadta nabízí ve zkratce nejen výzvu jít za pravdou, ale vyniká důrazným gestem zdvižené ruky - nejen zmíněné “jdi za pravdou”, ale “dej si pozor”. Viktor Skála nabízí Polonia velmi distingovaného. V oblakové scéně divák vnímá jeho bezpáteřnost. Vedle toho dává najevo starost o své děti, byť v případě syna jsou jeho rady směřované opět k falešné přetvářce. Totéž platí i v případě životních rad vůči Ofelii. Petr Štěpán, Claudius, si mocensky hraje s každým, kdo mu přijde pod ruku. V očích diváka jde za hranici morálky. Velmi expresivně se zmítá ve scéně, kdy přiznává svůj zločin. Snaží se udržet si moc a přes svou sílu má z Hamleta strach, zejména z jeho vlivu na lid, který mu je velmi nakloněn. Gertruda Aleny Antalové je zmítaná vztahem k oběma bratrům. I když na povrch nevyplývá její motiv, proč hned po smrti manžela následuje jeho bratra, přesto rozeznáme její obavu o syna Hamleta. Nejsilnější je v závěru inscenace, kdy se pro něj obětuje.

Michal Isteník a Martin Mihál coby Hamlet. I přes všechny obavy, že zdvojení hlavní postavy bude falešné, není tomu tak. Každý z nich má jinou hereckou zkušenost, a tím se jejich Hamlet stává přinejmenším zajímavým a působivějším. Dělba jejich replik, výstupů a gest je natolik přirozená a výborně timovaná, že tento režijní trik přijmete s obdivem. Nových rozměrů nabývá Hamletovo setkání s matkou. Ta sklíčená klečí na proscéniu a Hamlet - Michal Isteník a Martin Mihál - ji z obou stran předkládají její činy. A najednou se z dialogu Gertruda a Hamlet (míněno jeden herec) stává dialog výčitek. A svědomí je neúprosné a drtí každého ze všech stran. A to se právě tímto “trialogem” povedlo.
Rovněž je pohybově zdařilý souboj Laertes (Kristian Pekar) versus Hamlet, nejen ve vizuálním pojetí, kdy nejde o třeskutý souboj s meči, ale nervy drásající souboj v náznacích, o to působivější, kdy fungují oba herci (Michal Isteník a Martin Mihál), ať už s mečem, nebo slovy.

(…) A jaký je tedy ten Hamlet v Brně? Určitě Mošův, podobně jako ve Smetanově divadle v 80. letech byl ten Macháčkův. Děkuju. A stačí se jen zastavit, odpovídat a promluvit si.

 

Newsletter

Divadlo podporují

Oblast hledání

-->